Půdní analýza včetně popisu půdního profilu byla provedena na celkem 100 monitorovacích
plochách nadnárodní sítě 16 × 16 km (I. úroveň) v letech 1995–1996. Určení půdního typu
na základě popisu půdního profilu a výsledků chemické analýzy jednotlivých genetických
horizontů bylo provedeno podle národního klasifikačního systému a současně podle mezinárodního
systému klasifikace půd vypracovaném FAO (Organizace pro zemědělství a výživu při OSN) a
doporučeném v programu ICP Forests. Analýza půdních vzorků, rozsah zjišťovaných parametrů
a vyhodnocení výsledků bylo provedeno podle metodiky a kritérií doporučených ICP Forests.
Na mapě s plošným rozložením skupin půdních typů na monitorovacích plochách v České republice je
patrné, že půdy zařazené do skupiny kambizemě bohaté se vyskytují v severních a západních čechách
na bazických vyvřelinách a na Moravě na bazických nebo i neutrálních substrátech. Půdy ve skupině
kambizemě kyselé jsou vázány na kyselé a zrnitější substráty od nížin až po smrkobukový vegetační
stupeň (900 m n. m.).
Skupina podzolů má své zastoupení v čechách na monitorovacích plochách v pohraničních pohořích,
ojediněle i na Českomoravské vrchovině a jinde na kyselých a zrnitých substrátech. Půdy zařazené
do skupiny pseudogleje se vyvinuly na jemnozrnných sedimentech nebo zvětralinách, na svahových
hlínách a sprašových překryvech. Vyskytují se především na monitorovacích plochách v západních a
středních čechách a na západní a severovýchodní Moravě. K jejich vývoji přispívá i rovinatý terén.
Skupina kambizemě bohaté vykazuje průměrné hodnoty pH (CaCl2) v rozmezí 3,85 až 5,37. V genetickém horizontu B/C je průměrná hodnota pH na hranici středního a vysokého intervalu. Na některých monitorovacích plochách se smrkovými porosty mají povrchové minerální horizonty A a B v hloubce do 20 cm nízké hodnoty pH. Nasycení sorpčního komplexu půdy bazickými kationty je zpravidla vysoké v celém půdním profilu, převažuje zde vysoká zásoba vápníku a hořčíku, u draslíku je zásoba střední. Na některých plochách je spojeno vyšší okyselení horní vrstvy horizontu B (do hloubky 20 cm) s ochuzením sorpčního komplexu o kationty.
Skupina kambizemě kyselé, do které jsou zahrnuty i kryptopodzoly s genetickým horizontem Ae, resp. A/E, má menší amplitudu (výkyv) hodnot pH než kambizemě bohaté. Od této skupiny půdních typů se odlišuje především podstatně nižší úrovní nasycení sorpčního komplexu bázemi ve rhizosféře. Ve spodních minerálních horizontech (genetický hor. B/C a C) byla zjištěna na některých plochách poměrně vysoká hodnota nasycení bázemi. Zásoba výměnného vápníku a hořčíku ve rhizosféře je nízká, u draslíku je nízká až střední.
Skupina podzolů má v genetických horizontech A a E nízké hodnoty pH, v hlubší části půdního profilu jsou hodnoty pH střední. Nasycení sorpčního komplexu bázemi je nízké v celém půdním profilu. Tomu odpovídá nízká zásoba výměnného vápníku, hořčíku i draslíku v minerálních horizontech. Na některých monitorovacích plochách je vyšší nasycení bázemi a větší zásoba výměnného vápníku a hořčíku v horizontu A ovlivněna aplikací dolomitického vápence.
Skupina pseudogleje, do které jsou začleněny půdy s hydromorfními znaky, včetně kambizemí oglejených, má
v povrchovém minerálním horizontu A nízké až střední hodnoty pH. Také nasycení sorpčního komplexu bázemi
je u tohoto horizontu nízké. Obohacený horizont B (B/C) má v průměru střední hodnotu pH a vysoké nasycení
bazickými kationty, především hořčíku, ale i vápníku. Zásoba výměnného draslíku je zde střední.
Organický horizont, fermentační (F) a humusová (H) vrstva, na většině monitorovacích plochách má výměnné
pH (CaCl2) nižší než 3,5. Střední hodnoty pH v horizontu F+H s rozmezím 3,5–4,5 byly zjištěny na monitorovacích
plochách severně a západně od Brna a ve vápněných porostech.
Nejvyšší obsah dusíku (> 20 g.kg-1) v horizontu F+H se vyskytl na monitorovacích plochách na severní Moravě
a ve východních čechách, v dalších oblastech jen ojediněle. Vysoký obsah dusíku v organickém horizontu je také
příčinou, že na uvedených plochách dosahoval poměr C/N hodnot nižších než 15. Na většině monitorovacích ploch
se tento poměr pohybuje v rozpětí 15–25.
text
text
Design by Nicolas Fafchamps, Modify by Radek Novotný, © 2008 VÚLHM