ÚROVEŇ II - přehled činností

SBĚR A HODNOCENÍ OPADU

Opad je klíčovým parametrem v biogeochemickém koloběhu, propojující jednotlivé části lesního ekosystému (stromy s půdou a vodou v ekosystému). Biomasa opadu a jeho chemické složení (včetně obsahu těžkých kovů) jsou nezbytné při kvantifikaci  ročního koloběhu jednotlivých prvků a organické hmoty v půdě. Rozklad opadu je nejdůležitějším procesem při určování toku živin a organické hmoty v ekosystému a jejich vstup do půdy. Toto silně ovlivňuje půdní prostředí a produkci porostů.

Vliv antropogenních a přírodních faktorů a klimatické změny může ovlivnit množství opadu a jeho sezónní vývoj. Koloběh uhlíku je velmi úzce vázán právě na opad a také na index listové plochy porostu (leaf area index – LAI), což je poměr plochy listů a plochy porostu. Biomasa opadu listů je jedním z parametrů při přímém stanovení indexu listové plochy porostu (LAI). Tento index popisuje základní parametry korunové vrstvy, a její interakce s atmosférou (intercepce srážkové vody a depozice, slunečního záření, výměna plynů, evapotranspirace, vymývání prvků z listů aj.) a slouží také jako vstupní informace pro různé modely

Změny charakteristik opadu jsou ovlivněny poškozením stromů biotickými faktory (škůdci) nebo abiotickými faktory prostředí (jarní mráz, sucho, vítr, znečištění ovzduší apod.) Produkce opadu je kvantitativní charakteristikou vitality porostu a podává doplňující informaci pro další šetření prováděná na ploše (např. hodnocení zdravotního stavu porostu) a umožňuje přímo určit abnormality, např. velikost a tvar listů, biotické poškození apod.

Charakteristika opadu a jeho množství také slouží ke stanovení fenologického vývoje porostu a jeho meziroční změny, rašení, vývoj olistění, kvetení a výskyt plodů, opad listí, jehličí v návaznosti na zdravotní stav porostu a klimatické podmínky.

Sledování charakteristik opadu, množství, složek a chemického složení se provádí na jedenácti plochách (Benešovice, Březka, Buchlovice, Klepačka, Lazy, Luisino údolí, Mísečky, Nová Brtnice, Vojířov, Všeteč, Želivka).
Na každé ploše je umístěno 6 opadoměrů, a to vždy podél dvou stran monitorační plochy v ochranné zóně. Opadoměry jsou vyrobeny z polyetylénu a mají tvar obráceného komolého čtyřbokého jehlanu, v jehož vrcholu je umístěn síťový sáček pro zachytávání opadu. Záchytná plocha opadoměru je 0,25 m2 a je umístěn ve stojanu ve výšce cca 1,5 m nad zemí.
Vzorky opadu se odebírají z každého opadoměru zvlášť jednou měsíčně, v listnatých porostech v době intenzivního opadu listí na podzim častěji, alespoň třikrát měsíčně současně s odběry vzorků srážkové a půdní vody. Na horských plochách s vysokou sněhovou pokrývkou se v zimním období instalují ještě speciální opadoměry, z nichž se vzorky opadu odebírají až na jaře po odtání sněhové pokrývky.
V laboratoři se vzorky nejprve zváží a pak se vysuší při pokojové teplotě a roztřídí na jednotlivé frakce (listy a jehličí podle druhů dřevin, větvičky, kůra, semena, šišky, květy, pupeny, živočišné zbytky, ostatní). Stanoví se hmotnost jednotlivých frakcí a hmotnost 1000 jehlic nebo hmotnost 100 listů.
Chemické analýzy provádí akreditovaná zkušební laboratoř VÚLHM a analyzují se roční směsné vzorky jednotlivých frakcí. Ve vzorcích se stanoví obsah  Ca, Mg, K, Na, P, Al, Fe, Mn, Zn, Ntot, Stot, Cl, sušina při 105°C. Laboratoř se pravidelně účastní národních i mezinárodních kruhových testů analýz rostlinného materiálu.


Naposledy aktualizováno: 11. 2. 2014