Prolog k Proceedings of Central European Silviculture (2011)

Prostředí je definováno jako soubor všech živých i neživých činitelů, kteří ovlivňují živé organismy, včetně lidí. Vedle vnějších vlivů, které omezují a ovlivňují lidskou činnost, prodělávají dynamickou změnu také potřeby naší společnosti. Jakmile je některá potřeba naplňována, jiná činnost může být omezena. Středoevropští lesníci museli v nedávné minulosti čelit environmentálním důsledkům průmyslového znečištění ovzduší. Svého maxima dosáhlo znečištění ovzduší v 80. letech 20. století, kdy byly zasaženy rozsáhlé oblasti v severních českých horách. Tato pohoří leží na německých a polských hranicích, tudíž zhoršené podmínky byly diskutovány na mezinárodní úrovni. Od 90. let došlo k významnému poklesu koncentrací polutantů v ovzduší vzhledem k modernizaci průmyslu a zlepšené kontrole emisí, což vyústilo v ozdravění lesních porostů. Navzdory zlepšeným podmínkám zbývá mnoho udělat, pokud se chceme vypořádat s dědictvím rozsáhlé destrukce lesních ekosystémů. Například v mnoha porostech dominují nepůvodní dřeviny, které byly původně vysazeny, protože byly schopné přežít v silně znečištěném prostředí. Tyto dřeviny pomohly stabilizovat  horské lesní ekosystémy zasažené rozsáhlým hynutím domácích dřevin. Přesto tyto nepůvodní dřeviny neposkytují naší společnosti všechny ekonomické a ekosystémové funkce, které jsou schopné poskytovat dřeviny domácí. Navíc, zatímco je znečištění ovzduší proti katastrofické úrovni 80. let zredukováno, české lesy jsou stále pod jeho tlakem. Ačkoliv se koncentrace oxidu siřičitého skutečně snížily, na významu získaly oxidy dusíku a ty jsou v současnosti považovány za hlavní acidifikační agens horských půd. Existují také jiné faktory ovlivňující jak lesní porosty, tak lesní prostředí. Od doby kdy první obyvatelé káceli a klučili les, zaopatřovali si potravu a sbírali palivo, přes kácení stavebního dřeva a získávání surovin pro průmysl a nakonec využití lesa pro volný čas a ochranu hodnot, které byly považovány za „přírodní“ (což obvykle souviselo s lidským smyslem pro estetiku), jsme vždy poměřovali hodnotu lesa našimi potřebami. Lesníci jsou součástí tohoto procesu a vždy přizpůsobovali strategie a technologie hospodaření změnám lesního prostředí a požadavků lidské společnosti. Žel stejná společnost nedokáže vždy rozeznat důležitou roli lesníků v procesu obnovy lesních ekosystémů a plnění společenských funkcí, takže jsme znovu nuceni obhájit tuto svou úlohu.

Tento rok uplyne 13 let od doby, kdy se poprvé konalo setkání českých a slovenských odborníků z lesnických výzkumných ústavů a univerzit. Setkání se vždy konala jako vědecká symposia, na kterých byla diskutována nová témata pěstování lesů. Během těchto let bylo publikováno 12 sborníků (viz Příloha). Letos byl založen nový titul. Proceedings of Central European Silviculture je prvním vydáním této nové série, které se zabývá pěstováním a použitím sadebního materiálu, přirozenou obnovou a přeměnami porostů náhradních dřevin na domácí lesní společenstva. Čtenáři najdou také informace o kvantitě a bezpečnosti produkce, struktuře hospodářských lesů i pralesa a studie zabývající se vztahy mezi lesy a růstovými podmínkami. Spolu se změnami v lesních ekosystémech a potřebách lidské společnosti se bude měnit a růst potřeba vývoje lesnické profese skrze experimentování a výměnu poznatků. Doufáme, že mezinárodní pěstitelská setkání budou pokračovat, aby právě takové fórum zůstalo zachováno i v budoucnosti.

*   *   *

Primární pramen: Kacálek, D. et al.: Předmluva. In: Stabilizace funkcí lesa v antropogenně narušených a měnících se podmínkách prostředí. 12. Mezinárodní symposium věnované diskuzi otázek pěstování lesů. Opočno, 28. - 29. 6. 2011. Ed. D. Kacálek et al. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumná stanice Opočno 2011, s. 7 - 8.
Proceedings of Central European Silviculture. ISBN 978-80-7417-039-3.



Poslední aktualizace stránky: 14. února 2012