Útvar pěstování lesa - Historie

Z historie opočenského pěstebního lesnického výzkumu

V poválečném období byla převážná část lesů (96 %) ve státním vlastnictví a byla obhospodařována podnikem Československých státních lesů . Před lesníky tehdy stála řada problémů, což si vyžádalo i zřízení nových specializovaných výzkumných lesnických ústavů. Tato pracoviště měla navázat na úspěšnou činnost lesnických ústavů založených již v r. 1921. Mezi novými badatelskými pracovišti to byl i sektorový Výzkumný ústav pro pěstění lesů, semenářství a školkařství, založený ke dni 28. února 1951 Generálním ředitelstvím Československých státních lesů (n. p.). Pro jeho umístění bylo vybráno Opočno, město pod Orlickými horami.

K výběru vedly zakladatele především dvě rozhodující skutečnosti. V Opočně bylo ústředí lesního závodu, který měl dlouholetou tradici. Jako hospodáři tu působila řada významných lesníků, mezi nimi například Vilém Věnceslav Havelka (*1780 - †1847), Josef Bohutínský (*1850 - †1930) na opočenském velkostatku a ing. Leopold Vidlák na připojené častolovické části. Byl to ale zejména lesní rada, ředitel opočenského velkostatku Colloredo-Mansfelda, Hugo Konias. Ten na ploše lesů zaujímající 4 500 ha již od roku 1924 uplatňoval moderní způsoby hospodaření a upoutal svojí prací pozornost široké lesnické veřejnosti.

Druhým důvodem bylo, že nově vytvořený Lesní závod Opočno (velkostatek Opočno, část velkostatku Častolovice a Rychnov n. Kn.) o rozloze 10 tisíc ha státních lesů a dalších 2,9 tisíc ha v odborné správě je rozložen ve třech lesních oblastech - Polabí, předhoří Orlických hor a Orlické hory od 250 m až do 1 100 m nad mořem. V tomto poměrně malém celku jsou zastoupeny téměř všechny vegetační stupně a soubory lesních typů vyskytující se v Česku. Od borů na pleistocénních terasách v povodí Orlice vystupuje až do smrkového vegetačního stupně na hřebenech Orlických hor. Tuto pestrost dokumentoval a zhodnotil již v letech 1951 až 1952 uskutečněný stanovištní průzkum pracovníků Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně prof. Aloise Zlatníka a prof. Josefa Pelíška, fytocenologický průzkum profesora Jaromíra Kliky z UK Praha i geobotanické studie Botanického ústavu ČSAV v čele s dr. Rudolfem Mikyškou.

K ústavu byl rozhodnutím Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství přičleněn opočenský lesní závod jako pokusný lesní závod vedený ing. Borisem Kestřánkem (1951 - 1953), ing. Jiřím Mottlem (1953 - 1954), ing. Bohumilem Jánským (1954 - 1955) a ing. Václavem Jirkovským (1956 - 1975). Na něm měly být soustředěny výzkumné práce, získávány, prověřovány a provozně zaváděny nové poznatky vědy a praxe a dále rozpracovávány pěstební postupy praktikované v opočenských lesích již Hugo Koniasem. Od roku 1957 se stal Vzorovým lesním závodem s úkolem odpovídajícím tehdejším požadavkům rozšiřovat a stupňovat mechanizaci jak těžebních, tak i pěstebních prací. V roce 1959 byl Pokusný lesní závod od výzkumné stanice oddělen a začleněn zpět do Krajské správy lesů v Hradci Králové. Tato organizační změna znamenala postupné narušení některých trvalých pokusných ploch a omezení poloprovozního ověřování nových pěstebních postupů, protože klasický lesní závod měl v tomto období již jiné priority a úkoly směřované do holosečného intenzivního hospodaření.

Výzkumný ústav byl při svém založení v roce 1951 umístěn v částečně adaptované budově bývalého okresního soudu tvořící součást zámeckého areálu. Opočenský výzkumný ústav byl v roce 1952 začleněn při reorganizaci do resortního Výzkumného ústavu lesního hospodářství ve Zbraslavi-Strnadech, jako stanice pro pěstování lesů.

Primární pramen: (Jurásek 2001)


Datum poslední změny: 12. července 2017