Jak by měla vypadat pěstební péče o náhradní porosty modřínu opadavého
Modřín opadavý je perspektivní dřevinou pro tvorbu smíšených lesních porostů. Jeho současné zastoupení v našich lesích se pohybuje okolo 3,9 %, navrhuje se zvýšení na 5 %. Jeho výhodou je schopnost růst na bohatém spektru stanovišť od nížin do nižšího stupně horských poloh. Vzhledem k pionýrské strategii růstu jej lze využít jako přípravnou dřevinu na kalamitních holinách, kde se dobře zmlazuje a odrůstá. Díky opadavým jehlicím je poměrně odolný vůči imisní zátěži, a proto byl v minulosti využíván při zakládání porostů náhradních dřevin.
Foto: mladé modříny ve směsi s borovicí, autor Jan Řezáč
Porosty náhradních dřevin se zakládaly v 70. a 80. letech minulého století v imisemi silně zasažených horských a podhorských oblastech, především v Krušných a Jizerských horách. Cílem bylo zachování kontinuity lesního prostředí a v případě modřínu i částečné nahrazení dřevní produkce odumřelých smrkových porostů. Tyto porosty se však nepovažovaly za trvalé řešení, ale za přípravnou fázi k dosažení stabilních a druhově pestřejších lesních porostů s využitím stanovištně odpovídajících druhů dřevin.
Náhradní porosty modřínu lesníci zakládali zpravidla jako menší monokulturní porosty. Pěstební zásahy v nich se zaměřují především na zachování a zlepšení jejich mimoprodukčních funkcí a na zvýšení stability, popřípadě kvality produkce v případech, kdy se jedná o porosty produkčně funkční.
Na zhodnocení stavu a další perspektivy těchto porostů se ve svém výzkumu zaměřili vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., Jejich cílem bylo vyhodnotit vliv výchovných zásahů na růst nesmíšeného modřínového porostu ve specifických podmínkách porostů náhradních dřevin.
Foto: mladé modříny ve směsi se smrkem, autor Jan Řezáč
Získané poznatky publikovali v článku Vliv výchovných zásahů na růst náhradního porostu modřínu opadavého, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2024. Článek vznikl v rámci řešení grantového projektu NAZV QK21010335 „Možnosti využití modřínu opadavého v českých lesích pod dopadem GKZ“.
Experiment byl založen v 11letém modřínovém porostu o střední výšce cca 7 m původem z umělé obnovy v roce 2001 v objektu bývalé lesní školky. Výsadba byla provedena v pravidelném sponu s hektarovým počtem jedinců cca 2 500 stromů. Porost s experimentálními plochami se nachází v Krušných horách, v katastru obce Božetín v nadmořské výšce 560 m. Vědci analyzovali dendrometrická data od založení experimentu do věku porostu 29 let.
Z pěstebního hlediska je zásadní vyhovět vysokým nárokům modřínu na světlo. Zastínění shora ani silné boční zastínění netoleruje. Proto je nezbytné včasné uvolnění nadějných jedinců, předrostlíků s dlouhou a tvárnou korunou.
Foto: vpravo od cesty je odrostlý porost modřínu, autor Jan Řezáč
Při absenci adekvátních výchovných zásahů se rapidně zhoršuje štíhlostní kvocient kmene a dochází k rychlému zkracování korun. Vhodně zvolená porostní výchova modřínu by měla vést k vytvoření volných korun s minimální délkou 1/3 výšky stromů.
V závěrech vědci shrnuli svá zjištění:
Výchovné zásahy v nesmíšeném náhradním porostu modřínu vedly k akceleraci tloušťkového přírůstu uvolněných stromů a ke zlepšení jejich statické stability z hlediska snížení štíhlostního kvocientu.
Varianta s jedním výchovným zásahem ve věku 11 let vykazovala v porovnání s kontrolou příznivější štíhlostní kvocient jednotlivých stromů, ale pro udržení dostatečně dlouhých korun (min. 1/3 výšky stromu) byly výsledky méně uspokojivé. Absence druhého výchovného zásahu se navíc projevila v razantním poklesu tloušťkového přírůstu v druhé polovině sledování experimentu, tj. v období 20–29 let věku porostu.
Foto: dospělý smíšený les, modřín s listnáči, autor Jan Řezáč
Varianta s dvěma výchovnými zásahy ve věku 11 a 20 let přinesla uspokojivé výsledky jak z hlediska štíhlostního kvocientu, tak zachování žádoucích délek korun. Po silném výchovném zásahu ve věku 20 let, kdy byl porost zredukován na pouhých 320 stromů na hektar, však lze očekávat ztráty na produkci v porovnání s mírnějšími variantami výchovných zásahů.
Zásadním přínosem silného výchovného zásahu však není produkční hledisko, ale stabilizace porostní kostry modřínového porostu jako východiska pro přeměnu porostů náhradních dřevin na druhově pestřejší a stanovištně vhodnější porosty. Od druhého věkového stupně porostu (po druhém silném výchovném zásahu) je již žádoucí začít s realizací podsadeb např. bukem nebo jedlí.
V náhradních porostech modřínu vědci doporučují aplikaci včasných výchovných zásahů při horní porostní výšce 5 m za účelem zpevnění porostní kostry a zvýšení vitality uvolněných stromů zachováním dostatečně dlouhých korun.
Za vhodnou považují aplikaci dvou výchovných zásahů tak, aby ve věku ca 20 let zůstalo na jednom hektaru porostu 320–350 stromů. Ztráty na objemové produkci v důsledku takto silných zásahů jsou v porostech náhradních dřevin akceptovatelné.
Další pěstební opatření v těchto porostech by měla směřovat k přeměně na druhově pestřejší porosty, kde modřín bude plnit funkci přípravné dřeviny. Je vhodný do směsí s bukem, dubem, lípou nebo habrem.
Článek Vliv výchovných zásahů na růst náhradního porostu modřínu opadavého je ke stažení zde.
Autoři článku: David Dušek, Jiří Novák, VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno, e-mail: dusek@vulhmop.cz
Podle originálu připravil Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz
Úvodní foto: dospělé modříny v okraji lesa, autor Jan Řezáč