Lesnický průvodce

Anotace

Vysoká plodivost bříz již od nízkého věku, snadné šíření semen větrem i odrůstání na široké škále stanovišť dělá z bříz vhodnou dřevinu pro přirozenou i umělou. Kromě generativní obnovy se břízy snadno obnovují i vegetativně pomocí pařezových výmladků. Výmladnost zajišťuje přežívání a odrůstání jedinců při mechanickém poškození ve spodní části kmene nebo při náhlé změně podmínek prostředí. Bříza vytváří výmladky ze spících pupenů na bázi kmene, výmladky využívají stávající kořenový systém. Svým růstem v prvních letech převyšují růst jedinců generativního původu. Vytváření a odrůstání výmladků ovlivňuje komplex faktorů.

Anotace

Při obnově rozsáhlých kalamitních holin, probíhající v posledních 10 letech, byly využívány různé způsoby, včetně plného nebo částečného využití přirozené obnovy dřevin s pionýrskou strategií růstu. Tyto dřeviny v lesnické terminologii nazýváme přípravné dřeviny. V našich podmínkách se nejčastěji jedná o břízu bělokorou (Betula pendula Roth), jejíž potenciál byl během obnovy kalamitních holin v posledním období potvrzen. Tato bříza často doplňuje svou přirozenou obnovou také výsadby cílových dřevin a při vhodném pěstebním postupu ji lze využít jako výchovnou i produkční dřevinu. V horských polohách je z hlediska prosperity a stability vhodnější bříza pýřitá (Betula pubescens Ehrh.).

Především na vodou ovlivněných stanovištích lze jako významnou přípravnou i cílovou dřevinu využít olši lepkavou (Alnus glutinosa (L.) Gaertn). Bříza i olše se významně uplatnily také z důvodu relativně dobré schopnosti odrůstat i pod tlakem zvýšených stavů spárkaté zvěře. Bříza bělokorá je schopna růst a vytvářet přípravný porost v široké škále stanovištních podmínek od 1. do 7. (8.) lesního vegetačního stupně (LVS).

Další potenciální přípravnou dřevinou je jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.). Jeho vliv na mikroklima je omezený, protože vytváří řídké porosty, ale naopak může významně pozitivně ovlivnit koloběh živin. Topol osika (Populus tremula L.) může být velmi významnou přípravnou dřevinou, která díky rychlému výškovému růstu vytváří porosty v krátké době. Nevýhodou je ovšem časté poškozování osiky zvěří, proto je většinou součástí porostů ve směsi s cílovými dřevinami, které jsou mechanicky chráněny oplocenkami.

Anotace

Současná změna klimatu působí čím dál častěji negativně na životní prostředí, na jeho jednotlivé složky včetně lesních ekosystémů. Při stresových podmínkách v populaci lesních dřevin se u jednotlivých stromů projevují různé obranné mechanismy a odlišné rychlosti jejich reakce. Postupně odumírají nejméně odolní jedinci, kteří nevydrželi vnější nápor, a projevuje se zde přirozená selekce v kalamitou zasažené populaci. Záchrana přežívajícího stromu po kůrovcové kalamitě vyžaduje pečlivé postupy, jimiž se zajistí, že strom bude nadále prosperovat a jeho okolní prostředí bude obnoveno.

Přeživší jedinci hrají klíčovou roli v obnově lesa po kalamitě. Mohou sloužit jako zdroj nové generace lesa a pomáhají udržovat jeho biodiverzitu. V dlouhodobém horizontu může být přítomnost přeživších stromů rozhodující pro přirozenou obnovu lesních ekosystémů.

V praxi často dochází k vykácení všech stromů i s přimíšenými odolnými jedinci v porostu zasaženém kalamitou. Pokud strom odolává nepříznivým vlivům a není zdrojem šíření škodlivých organismů, je jeho těžba zbytečnou ztrátou příležitosti získat cenný reprodukční materiál a pěstovat odolnější generaci lesa.

Anotace

Po zpracování kůrovcové kalamity z let 2017–2023 je v současné době stále nutno obnovit les na asi 60 000 ha. Výzkumné i provozní zkušenosti s obnovou kalamitních holin opakovaně potvrzují vhodnost vícefázové obnovy lesa na rozsáhlých otevřených plochách. Využití různých „přípravných“ dřevin, které rychle obnovují lesní prostředí na holinách, je výhodné z biologických, produkčních i ekonomických hledisek. Jednou ze dřevin, kterou lze použít v relativně širokém spektru stanovištních podmínek, je modřín opadavý.

Od přípravného porostu se očekává rychlé vytvoření porostního zápoje, a tím snížení extremity klimatu holých ploch, omezení přímého slunečního záření, teplotních extrémů, snížení rychlosti proudění větru, omezení konkurence buřeně, udržení nebo zlepšení podmínek svrchních půdních vrstev, úprava vodního režimu, prokořenění, snížení rizika eroze půdy, úprava půdních fyzikálních a chemických podmínek. Omezení buřeně vlivem zastínění snižuje atraktivitu stanoviště pro výskyt myšovitých hlodavců.

Použití modřínu opadavého jako dřeviny přípravného lesa nebylo v minulosti podporováno. V současnosti se však názory na modřín mění. Zkušenosti z imisních poloh i některých dílčích ploch vzniklých v posledních 10 letech ukazují jeho vysoký potenciál uplatnění i jako přípravné dřeviny.

Modřín opadavý je v dnešní době považován pro svou schopnost dobré přirozené obnovy a rychlého odrůstání na rozsáhlých kalamitních holinách za jednu z perspektivních dřevin pro tvorbu přípravných porostů v rámci dvoufázové obnovy lesa.

Anotace

Kalamita podkorního hmyzu, které Česka republika i okolní evropské státy čelily v letech 2018-2023, je někdy označována za kalamitu století nebo dokonce kalamitu tisíciletí. Plocha nově vzniklých holin dosahovala každoročně 40–55 tisíc hektarů a jednotlivé holé plochy měly často rozlohu desítek až stovek hektarů. V tom byla poslední kalamita skutečně výjimečná, protože předchozí kalamity způsobené větrem, sněhem, námrazou nebo hmyzem v průběhu posledních sto let takového rozsahu skutečně nedosáhly.

Právem se proto ve zvýšené míře diskutuje vliv tohoto rozsáhlého odlesnění na vodní režim krajiny, na infiltrační schopnost lesních půd nebo na riziko ztráty organické hmoty a uvolňování rizikových prvků do půdního roztoku a do vodních zdrojů. Součástí diskuse o obnově kalamitních ploch jsou také vhodné postupy pro minimalizaci uvedených rizik, způsob zalesnění, druhová a prostorová pestrost nově založených porostů a v diskusi jsou zastoupena také další témata, jako např. vliv spárkaté zvěře nebo pěstební postupy v porostech vzniklých na kalamitních plochách.

Anotace

Cílem zpracované metodiky je předložit možné postupy podpory zajíce v krajině na základě exaktních, nově získaných vyhodnocených dat, sumarizovaných v rámci komplexního výzkumu ekologie, populační dynamiky a etologie zajíce polního v různých typech zemědělské krajiny na území České republiky. Metodika je založena na třech samostatných pilířích. V první části je popsán uceleny přehled zahraniční literatury, který udává do jisté míry kontext dané problematiky, avšak je limitován specifickými podmínkami jednotlivých studií. Poté následuje část výsledků, které předchází i základy metodiky, popisující, jak bylo výsledků dosaženo. Ve třetí, nejpodstatnější části jsou shrnuty klíčové postupy možnosti podpory zajíce polního v zemědělské krajině konkrétními opatřeními s detailním popisem pozitivních dopadů na populaci tohoto druhu.

Anotace

Metodika představuje vhodné postupy pro posouzení energetického potenciálu porostů přípravných dřevin podle jejich charakteru, převažující dřeviny, věku i způsobu jejich těžby – s cílem optimálního využití pro obnovu dřevin cílových. Uživateli tato metodika umožní posoudit předpokládanou výnosovost využití dendromasy konkrétního přípravného porostu na energetickou štěpku.

Anotace

Cílem metodiky je poskytnout malým vlastníkům informace o možnostech zvýšení biodiverzity využitím plodonosných a rychlerostoucích dřevin. Proto jsou zde uvedeny přehledy širší škály druhů dřevin vhodných pro výsadbu, mimo jiné z pohledu významu jejich funkce v lesních porostech a potenciálu využití dřevní hmoty jednotlivých dřevin. Doporučené druhy, popř. klony, jsou schopny plnit funkci dřevin plodonosných a rychlerostoucích s cílem zajistit přínos pro vlastníka menší výměry lesa v krátkém časovém horizontu, než je tomu v případě standardního managementu lesa větších vlastníků. Popsány jsou také doporučené způsoby výsadby. Významným faktorem silně ovlivňujícím hospodaření v malolesích jsou často škody zvěří a hlodavci, které mohou obnovu plošně menších lesů zcela limitovat. Součástí metodiky je část popisující ochranu dřevin před vlivem zvěře a možnosti biologické ochrany, včetně prevence škod působených hlodavci. Doporučení směřují ke zvýšení biodiverzity a cílené podpoře vybraných skupin živočichů.

Anotace

Cílem metodiky je, diferencovaně podle přírodních podmínek, navrhnout vhodné postupy a zásady obnovy a výchovy lesních porostů na vodou ovlivněných stanovištích se zvláštním důrazem na zvýšení stability výsledných porostů i v probíhajícím období změny klimatu, a to při vyváženém plnění od nich očekávaných funkci, včetně funkce produkční a funkcí hydrických.

Anotace

Cílem metodiky je poskytnout rámcová doporučení pro pěstování dubu zimního v probíhajícím období změny klimatu, které je provázeno zvýšenou nepravidelností v distribuci srážek a postupným nárůstem průměrných teplot vzduchu. Metodika předkládá postupy směřující k optimálnímu využití potenciálu této dřeviny. Specifickým cílem je zvýšení předpokladu úspěšného dopěstování dubu zimního na vhodných stanovištích, na kterých je jeho zastoupení v cílové druhové skladbě předpokládáno v rozsahu minimálně 20 %. Pěstební doporučení jsou specifikována s ohledem na stanovištní podmínky do úrovně podsouborů lesních hospodářských souborů. Metodika zároveň vymezuje stanovištní podmínky, v kterých není možné dub zimní nahradit dubem letním; na ostatních stanovištích je uplatnitelná pro oba druhy.

Anotace

Cílem metodiky je představit postupy DNA analýz s využitím polymorfních mikrosatelitových markerů pro sledování úrovně genetické diverzity a zjišťování klonové identity u dubu červeného jako potenciálně hospodářsky využitelné dřeviny vzhledem ke schopnosti zdárně odrůstat v měnících se podmínkách prostředí. Pomocí představených postupů DNA analýz lze u rostoucích porostů dubu červeného ověřovat hodnoty genetické diverzity a vybírat variabilní zdroje reprodukčního materiálu pro zvýšení adaptačního potenciálu této dřeviny.

Anotace

Cílem metodiky je představit aktuálně dostupné postupy, jak sledovat a kvantifikovat vybrané ekosystémové funkce lesních porostů pomocí metod založených na datech DPZ, které mohou sloužit jako proxy pro sledování dlouhodobých trendů a aktuálního stavu produkční a regulační funkce lesa v ČR. A dále na konkrétních případových studiích vybrané metodické postupy podrobněji popsat a otestovat.

V případě produkční funkce lesa v metodice pracujeme s produktivitou, hrubou či čistou primární produkcí, popřípadě s nadzemní biomasou či porostní zásobou.

V případě regulační funkce sledujeme aktuální evapotranspiraci jako schopnost ekosystému hospodařit s vodou, či poměr aktuální a potenciální evapotranspirace indikující vitalitu porostu, respektive míru jeho stresu.

Z pohledu dálkového průzkumu představujeme metody založené na volně dostupných satelitních datech, které umožňují sledovat aktuální stav ekosystémů i dlouhodobé trendy (řádově roky až několik desítek let), a metody založené na datech leteckých, které umožňují kvantifikovat aktuální stav v podrobnějším prostorovém rozlišení než data satelitní. V případě dlouhodobých trendů se zde zaměřujeme na poslední dvě dekády od r. 2001, což je dáno dostupností analyzovaných satelitních dat.