V roce 2016 jsme si připomněli 95 let od doby, kdy vznikl první ze státních lesnických výzkumných ústavů v tehdejším Československu.
Lesnický výzkum prostřednictvím získaných znalostí a nových poznatků může zásadním způsobem ovlivňovat stav lesů. To si plně uvědomovali již naši předci a tak ihned po vzniku samostatného Československa začaly snahy o zřízení samostatného československého lesnického výzkumu. Nové problémy, objevující se v rámci lesního ekosystému, vyvolaly potřebu mezioborové spolupráce, která vedla postupně k integraci v jediný lesnický výzkumný ústav.
První lesnická výzkumná organizace na území Československé republiky byla založena 31. října 1921. Na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství bylo vytvořeno oddělení ochrany lesa (později Ústav pro ochranu lesa). Důvodem pro jeho vznik bylo tehdejší přemnožení bekyně mnišky. Prvním vedoucím se stal doma i v zahraničí uznávaný zoolog profesor Dr. Julius Miloš Komárek. Úspěšným pokračovatelem je dnešní Lesní ochranná služba, která je činná při VÚLHM.
Více o historii lesnického výzkumu zde.
V současné podobě se ústav zabývá biologií a šlechtěním lesních dřevin, ekologií lesa, ochranou lesa, pěstováním lesa (Výzkumná stanice Opočno), reprodukčními zdroji a šlechtěním rychlerostoucích dřevin (Výzkumná stanice Uherské Hradiště) a myslivostí. Patří k němu zkušební laboratoře, Lesnické informační centrum a také obora Březka s chovem daňků.
Ústav je stěžejním pracovištěm aplikovaného výzkumu pro oblast lesního hospodářství. V roce 2007 se transformoval na veřejnou výzkumnou instituci. Zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství. Pracuje zde stovka zaměstnanců (včetně výzkumných stanic). Téměř polovina z nich jsou výzkumní pracovníci, z nichž 60 procent jsou vědečtí pracovníci (což je více, než čtvrtina z celkového počtu zaměstnanců). Nezbytní jsou též technici ve výzkumu a technicko – hospodářští pracovníci.
Lesnický výzkum v České republice reaguje na současné palčivé problémy, jako je změna klimatu nebo imisní zatížení. Je zaměřen například na řešení obnovy výchovy lesa v oblastech s imisními a dalšími antropogenními vlivy (VS Opočno), zabývá se výzkumnou, expertní, poradní a kontrolní činností v oblastech uznávání a evidence zdrojů reprodukčního materiálu, lesního semenářství, pěstování rychlerostoucích dřevin a výzkumem v oboru šlechtění a záchrany genofondu listnatých dřevin (VS Kunovice).
Dalším jeho úkolem je šlechtění lesních dřevin, v jehož rámci se studuje variabilita a adaptační schopnosti dřevin s ohledem na geografické podmínky a civilizační zátěž. Vedle klasických metod (provenienční pokusy, hybridizační projekty, ověřování potomstev uznaných zdrojů reprodukčního materiálu) jsou využívány moderní metody molekulární biologie (izoenzymové analýzy a analýzy DNA), umožňující získat komplexnější informace o genomu lesních dřevin.
Dále VÚLHM zajišťuje sledování zdravotního stavu lesa, zabývá se výzkumem příčin poškození lesa. Na výzkumných povodích řeší problematiku působení lesních porostů na kvantitu a kvalitu vody odtékající do vodních zdrojů.
V oblasti ochrany lesa se zabývá např. vývojem kontrolních a obranných metod pro lesnicky významné biotické škůdce, včetně využití pesticidů, monitoring škodlivých činitelů v celostátním měřítku a na řešení aktuálních problémů v ochraně lesa, a to i ve zvláště chráněných územích. Mimo jiné poskytuje kvalifikované poradenství v oboru lesnické entomologie, fytopatologie, herbologie a vertebratologie. V oboru myslivosti je odborná činnost zaměřena na ochranu genofondu zvěře, management populací a jejich prostředí v lesních i polních ekosystémech. V rámci poradenské činnosti se zabývá škodami zvěře apod.
S konkrétními výsledky je veřejnost seznamována prostřednictvím odborného recenzovaného časopisu Zprávy lesnického výzkumu a metodik pro praxi – Lesnický průvodce.
V rámci Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin provozuje VÚLHM Národní banku osiva a explantátů lesních dřevin, která má za úkol mimo jiné udržet biodiverzitu lesních ekosystémů.
„Budoucnost, další existence, zaměření, podoba výzkumného ústavu je úzce spjata s tím, jak bude společnost chápat význam lesa. Hlavní výzkumné obory ve VÚLHM, v. v. i. sledují současné trendy v evropském kontextu a jsou rozvíjeny při řešení výzkumného záměru – ústavního projektu, výzkumných projektů a jsou usměrňovány podle charakteru a témat vypisovaných soutěží, podle prioritních okruhů grantových agentur a evropských programů“, říká ředitel VÚLHM Bohumír Lomský a dodává: „Naším cílem je posílení výzkumu v oblasti ekologicko-ekonomické efektivnosti různých způsobů hospodaření v lesních porostech se zřetelem na adaptační opatření a možnosti zmírnění dopadu související s klimatickou změnou a uplatnění adaptivního lesnického managementu.