Douglaska vysušuje lesní půdu méně než smrk
Jednou z perspektivních dřevin, na jejíž výzkum se zaměřují vědci, je douglaska tisolistá. Mohla by totiž při obnově lesů po kůrovcové kalamitě alespoň částečně nahradit chřadnoucí smrk. Proto mají informace o vodním režimu douglasky a smrku mimořádný význam, také kvůli klimatickým výkyvům hrozícím povodněmi a suchem. Douglaska je navíc popisována jako dřevina s vyššími nároky na živiny a příznivějšími melioračními účinky na půdu oproti smrku ztepilému.
Výzkumem douglasky tisolisté se dlouhodobě zabývají vědci z Výzkumné stanice v Opočně, VÚLHM, v. v. i., a své poslední poznatky zveřejnili v článku Douglaska využívá vodu z hlubší vrstvy půdy než smrk, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2022.
Ve své práci porovnávali vlhkost svrchních vrstev půdy mladého douglaskového porostu s příměsí buku (BK) a mladého smrkového porostu s příměsí modřínu a borovice. Srovnání provedli pro svrchní vrstvu půdy v hloubce 0–35 cm. Informace ze svrchní půdní vrstvy jsou důležité, protože asi tři čtvrtiny úbytku obsahu vody z celého půdního profilu pocházejí právě z této svrchní vrstvy půdy.
Vědci svůj výzkum prováděli na dvou pokusných plochách. Plocha Bystré o výměře 2,2 ha se nachází v přírodní lesní oblasti – PLO 26 (Předhoří Orlických hor) v katastrálním území obce Bystré, v nadmořské výšce 510 m, na mírném svahu se sklonem 15 %. Průměrné roční srážky činí 721 mm, průměrná teplota vzduchu je 8,4 °C. Plocha Čermná také leží v PLO 26 – Předhoří Orlických hor, v nadmořské výšce 500 m, na příkrém svahu se sklonem 44 %. Průměrné roční srážky činí 830 mm, průměrná teplota vzduchu je 8,0 °C.
Mezi hlavní výsledky výzkumu patří tato zjištění:
Dospělý smrk jako hlavní dřevina spotřebovává ze svrchní vrstvy půdy ve vegetačním období více vody a vysušuje ji více než dospělá douglaska.
Douglaska má oproti smrku příznivější účinky na acidifikaci půdy a zlepšování humusových forem.
V mimovegetačním období opustilo, převážně odtokem, svrchní vrstvu půdy (0–35 cm) v douglaskovém porostu 33 % a ve smrkovém porostu 80 % srážek volné plochy.
Douglaska si v mimovegetační době vytváří ve dřevě zásoby vody využitelné v sušší vegetační sezóně.
Douglaska jako hlavní dřevina v mimovegetačním období méně doplňuje podzemní vody než SM.
Ve vegetačním období douglaska jako hlavní dřevina spotřebovává méně vody ze svrchní vrstvy půdy a méně ji vysušuje než smrk.
Množství srážek přicházejících k povrchu půdy pod douglaskovým porostem s bukem je pro vlhkost půdy velmi významné. Intercepce douglasky představuje 30 %, buku 14 % a jejich směsi 19 % srážek volné plochy.
V mladých desetiletých směsích čerpaly jehličnany douglaska a smrk vodu v průměru z hlubších půdních vrstev než listnáče buk a dub. Nicméně při intenzivní kompetici se zvyšujícím se podílem jehličnanů buk čerpá vodu z progresivně hlubších půdních vrstev.
Pro zajímavost lze uvést výzkum vědců v Britské Kolumbii, kteří zjistili příznivé meliorační působení u směsi javoru velkolistého s douglaskou. Javor živil douglasku svými podkorunovými srážkami a stokem po kmeni (živiny a voda). Javor působil příznivě také na půdní úrodnost a podporoval produktivitu jehličnanů, později i jejich sukcesi, která následovala při ústupu javoru velkolistého.
V jiném výzkumu vědci v Oregonu prováděli převod jehličnatého smíšeného starého lesa na douglaskové kultury a zjistili zde velký účinek na letní průtoky. Průměrný denní průtok v létě (červenec až září) v povodích se 34- až 43letými výsadbami douglasky byl o 50 % nižší než průtok z referenčních povodí se 150 až 500 let starými lesy s dominující douglaskou, tsugou západní a dalšími koniferami.
Je to argument pro tvrzení, že hydrologicky funkční les „dozrává“ až po 100 letech.
Mladé stromy měly větší výčetní základnu, a tudíž vyšší mízní tok a transpirační proud na jednotku plochy výčetní základny. Měly i větší listovou plochu a menší schopnost omezit transpiraci než staré douglasky, a to zvláště v suchém létě. Z mladších porostů se snižuje průtok a zmenšuje se také ohřev odtékající vody.
Tato ovlivnění se přitom mohou dále promítnout i do velkých povodí. Nastalé změny průtoků pak mohou být v povodí velkých řek mylně interpretovány jako působení klimatické změny.
Článek vznikl při řešení výzkumného projektu NAZV QK1810415 „Vliv dřevinné skladby a struktury lesních porostů na mikroklima a hydrologické poměry v krajině“
Článek „Douglaska využívá vodu z hlubší vrstvy půdy než smrk“ je ke stažení zde.
Autoři článku: František Šach, Vladimír Černohous, Jan Bartoš, VÚLHM, v. v. i., VS Opočno, e-mail: frantisek.sach@tiscali.cz
Připravil Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz
Ilustrační foto: douglaska ve směsi se smrkem a dalšími dřevinami, archiv VÚLHM