Jak se vyvíjí zdravotní stav českých lesů
Zdravotní stav lesů se v České republice hodnotí již od roku 1986, a to na monitorovacích plochách, jež jsou součástí evropského Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy (ICP Forests), který vychází z mezinárodní Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, k níž se tehdejší Československo připojilo v roce 1984.
Snaha o důsledné a koordinované monitorování stavu lesů na evropské úrovni byla vyvolána prudkým zhoršením zdravotního stavu lesa v evropských zemích na počátku 80. let 20. století jako následku výrazného dlouhodobého škodlivého účinku znečištění ovzduší. Program je důležitý pro získávání informací o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku a pro prohlubování znalostí o příčinách jeho současného poškození.
V České republice se provádí pravidelné šetření stavu lesa na monitorovacích plochách základní sítě 16 × 16 km a vybraných plochách ze sítě 8 × 8 km v celkovém počtu 306 ploch. Monitorovací plochy jsou rozmístěny rovnoměrně podle lesnatosti po celém území ČR v nadmořských výškách od 150 m do 1100 m. Plochy jsou umístěny v lesních porostech tak, aby dobře charakterizovaly dané stanovištní a porostní podmínky. V roce 2022 se na těchto monitorovacích plochách hodnotilo přibližně 8,6 tisíc stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin různého věku.
Foto: ukázka intenzity defoliace smrku (0 – 55 – 85 %), autor Petr Fabiánek
Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Defoliace je nespecifický symptom poškození koruny stromu, které je způsobeno celou řadou škodlivých faktorů biotického i abiotického původu.
Hlavní trendy v dlouhodobém vývoji defoliace jehličnanů a listnáčů
Od roku 1998 dochází u starších jehličnatých porostů k velmi mírnému zvyšování defoliace. V období let 2010–2014 zastoupení zcela dominantních tříd defoliace 1 (defoliace >10–25 %) a 2 (>25–60 %) stagnuje.
Poté dochází k výraznějšímu nárůstu zastoupení silně poškozených stromů (defoliace > 60 %) až do roku 2019 při současném poklesu zastoupení tříd 1 a 2. Od roku 2020 zastoupení silně poškozených stromů začíná klesat a současně se zvyšuje zastoupení třídy 2.
Zastoupení zdravých stromů (0–10 %) nebylo ovlivněno kůrovcovou kalamitou a zachovává si stabilní zastoupení do 3 %.
Mírné zlepšení u dospělých jehličnatých dřevin v letech 2020–2021 může být jen reakcí na pokles intenzity kůrovcové kalamity a příznivější průběh klimatických faktorů.
V období 1998–2004 defoliace dospělých smrkových porostů mírně stoupá, v následujících letech stagnuje a počínaje rokem 2010 s menšími výkyvy velmi mírně klesá až do roku 2014. Od roku 2015 se defoliace smrku vlivem kůrovcové kalamity opět zvyšuje, a to především vyšším zastoupením stromů se silnou defoliací (nad 60 %) při současném poklesu zastoupení ve třídě 1 (>10–25 %).
V letech 2020–2021 dochází u smrku v zastoupení stromů se silnou defoliací ke zřetelnému poklesu. Zastoupení zdravých stromů (třída 0–10 %) se po celé sledované období pohybuje v rozmezí 1–4 %.
Pozitivní změny ve struktuře defoliace v letech 2010–2014 se projevily jako krátkodobé. Na zastavení tohoto vývoje měly nepochybně zásadní vliv i klimatické excesy, zejména extrémní sucho od roku 2015.
Foto: ukázka intenzity defoliace borovice (5 – 45 – 95 %), autor Petr Fabiánek
U borovice je od roku 1998 zřetelný dlouhodobý plynulý vzestup defoliace, který se zvýraznil prudkým nárůstem podílu silně defoliovaných stromů (nad 60 %) počínaje rokem 2015.
Po kulminaci tohoto nárůstu v roce 2019 zastoupení silné defoliace u borovice začalo v následujících dvou letech klesat. Zastoupení zdravých jedinců (s defoliací 0–10 %) si zachovává téměř po celou dobu sledování přibližně stejnou úroveň, řádově se ale jedná pouze o desetiny až jednotky procent.
Zřetelný vzestup defoliace starších listnatých porostů od roku 1998 přechází počínaje rokem 2005 k velmi mírnému a dlouhodobému zvyšování defoliace s menšími výkyvy až do roku 2019. V letech 2020–2021 dochází k mírnému snižování defoliace. Zdravé stromy (0–10 %) mají v období let 2000–2022 stabilní zastoupení v rozmezí hodnot 10–18 %.
Defoliace dubu má v dlouhodobém vývoji větší rozkolísanost a také výrazně vyšší úroveň než defoliace buku.
Od roku 1998 je u dubu patrný dlouhodobý stoupající trend defoliace až do roku 2009. Po něm dochází ke krátkodobému zlepšení do roku 2015 a dále pak k vzestupu defoliace až do její kulminace v roce 2019. K dalšímu poklesu defoliace dochází v letech 2020–2022.
Dominantní zastoupení po celé období sledování mají třídy 1 (>10–25 %) a 2 (>25–60 %).
Zdravé stromy (defoliace 0-10 %) mají sice v každém roce určité zastoupení, jsou to ale nízké hodnoty v intervalu 0,5–5 %.
Po počátečním nárůstu defoliace nastává u buku od roku 2002 plynulý klesající trend defoliace. Po roce 2005 se tento trend zastavil a stagnující stav s určitými meziročními výkyvy přetrvává do současnosti.
Dominantní zastoupení po větší část sledovaného období mají třídy 0 (0–10 %) a 1 (>10–25 %). Buk má po celé období sledování ze všech druhů dřevin nejvyšší procentní zastoupení zdravých jedinců pohybující se v intervalu 16–35 %.
Výsledky sledování defoliace v roce 2022 a jejich porovnání s minulým rokem
U dospělých jehličnanů došlo podobně jako v minulém roce k menší změně v zastoupení defoliace ve třídě 2 (>25–60 %), které se zvýšilo ze 70,8 % v roce 2021 na 72,3 % v roce 2022 při poklesu zastoupení ve třídách 0 a 1 (0–10 %, >10–25 %). U mladších jehličnanů (do 59 let) nedošlo ve vývoji defoliace k žádné výrazné změně.
U smrku došlo k mírnému zhoršení zvýšením zastoupení defoliace ve třídě 2 (z 62,8 % v roce 2021 na 65,2 % v roce 2022) na úkor třídy 0 (snížení z 5,0 % na 3,7 %).
U borovice nedošlo k žádné zřetelné změně v porovnání s minulým rokem.
U obou hlavních jehličnatých druhů se jedná o zpomalení, resp. zastavení pozitivního trendu mírného poklesu defoliace v uplynulých dvou letech.
Foto: ukázka intenzity defoliace dubu (10 – 30 – 75 %), autor Petr Fabiánek
U listnáčů starší věkové kategorie (nad 59 let) nedošlo v porovnání s minulým rokem k žádným výrazným změnám. U mladších listnáčů (do 59 let) došlo k velmi mírnému zlepšení stavu zvýšením zastoupení ve třídě 1 při současném snížení zastoupení defoliace ve třídě 2.
Ve věkové kategorii starších listnatých porostů jsou rozdíly mezi hlavními druhy. U dubu došlo k mírnému zlepšení stavu zvýšením zastoupení defoliace v nižších třídách na úkor vyšších tříd.
U buku pokračovalo druhým rokem mírné zlepšení stavu, zastoupení zdravých stromů ve třídě 0 se zvýšilo z 24,6 % v roce 2021 na 26,6 % v roce 2022 při poměrném snížení zastoupení ve třídách 1 a 2.
V dlouhodobém vývoji má dub dominantní zastoupení defoliace ve střední třídě 2, buk má největší zastoupení v nižší třídě 1.
Foto: ukázka intenzity defoliace modřínu (5 – 25 – 65 %), autor Petr Fabiánek
Závěr a výhled
Po kulminaci nárůstu zastoupení silné defoliace u většiny hlavních dřevin v roce 2019 dochází počínaje rokem 2020 ke zřetelnému poklesu. Zásadní vliv na této pozitivní změně, která pokračovala také v roce 2021, měl příznivější průběh vegetačního období s dostatkem srážek. Přesto, že průběh klimatu byl příznivý i v roce 2022, tak se u většiny hlavních druhů lesních dřevin tato pozitivní změna již výrazněji neprojevila na poklesu celkové úrovně defoliace.
Zdroj informací: Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2023 (Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2022 a jejich očekávaný stav v roce 2023), kapitola Monitoring zdravotního stavu lesa (autor Petr Fabiánek)
Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2023, je ke stažení zde.
Připravil Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz
Ilustrační foto: lesy v Krušných horách dnes patří mezi nejzdravější v republice, autor Jan Řezáč