Jaké dřeviny přežijí extrémní podmínky kalamitních holin?
Jakými dřevinami zalesňovat holiny po kůrovcové kalamitě? Tato otázka trápí mnohé vlastníky lesů i lesníky. Zvláště když přes 60 % vzniklých holin je větších než pět hektarů. Ale máme i souvislé holiny o rozloze stovek hektarů. Je proto tříhektarová holina vlastně malá? Naše měřítko vnímání velikosti holin se mění. Takové holiny jsme si v minulosti ani nedovedli představit. Navíc se velmi pravděpodobně menší holiny budou spojovat do větších jednolitých celků, jak bude pokračovat rozpad zbytků stojících porostů, a dílo zkázy postupně dokoná vítr a sníh.
Co vlastně může přežít na takových ohromných plochách bez stínu, s extrémními výkyvy teplot, vysušenou nebo naopak trvale zamokřenou půdou, neustále vanoucím větrem?
Kromě běžných domácích dřevin břízy, osiky, olše, třešně ptačí, buku, dubu a dalších se nabízí k vyzkoušení různé druhy kříženců, kteří v sobě spojují výhodné vlastnosti obou rodičů, například odolnost a dobrou produkci dřeva. Jednou z dlouhodobě v Evropě testovaných dřevin je evropský topol osika a jeho kříženci se severoamerickým topolem osikovitým.
Foto: výsadba topolu osiky na kalamitní holině, autor Luďka Čížková
Výzkumem křížení těchto dvou druhů se zabývají také vědci z VÚLHM, v. v. i. Své poslední výsledky publikovali v článku Hodnocení růstu hybridní osiky v experimentálních výsadbách na Moravě, který zveřejnili v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2022.
Výsledky vědců poskytují vlastníkům lesa informace o dynamice tvorby porostní zásoby hybridní osiky a mohou být využity v různých oblastech lesnické praxe, např. v obnově lesa na kalamitních holinách, při zakládání náhradních porostů přípravných dřevin a zalesňování v extrémních podmínkách. Specifický význam má topol osika při vytváření věkové a vertikální diverzifikace porostů s využitím alternativní druhové skladby, je vhodnou dřevinou pro první zalesnění zemědělské půdy a ostatních ploch.
Výzkumné plochy vědci záměrně založili na rozdílných stanovištích jižní, střední a severní Moravy. Plocha Novosedly byla založena v prosinci roku 2007 jako první zalesnění zemědělské půdy v nivě řeky Dyje, v nadmořské výšce 180 m. Plocha Krnov byla založena v listopadu r. 2008 jako zalesnění pozemku bývalé lesní školky v nadmořské výšce 320 m. Plocha Líšná byla založena na jaře r. 2009 v nadmořské výšce 260 m. Lokalita se nachází v úzkém údolí mezi lesními porosty.
Foto: jednoletá kultura osiky založená krytokořennými sazenicemi na holině připravené sběrem klestu, autor Luďka Čížková
Výsledky hodnocení testů potomstev hybridní osiky na výzkumných plochách ve věku 10 let představují první informaci o růstu a produkci topolu osiky na stanovištích, kde osika nebyla dosud v ČR vysazována. Výsledky ukazují možnosti využití hybridní osiky jako dřeviny vhodné pro zalesnění extrémních lokalit a dřeviny přípravné, která plní významnou meliorační funkci současně s funkcí produkční.
Rozhodující vliv na růst a výnos potomstev hybridní osiky měl genotyp mateřského jedince. Již 10leté porosty vykazují výrazné rozdíly mezi potomstvy v závislosti na typu hybridní kombinace. Rozdíly v růstových vlastnostech se projevují odlišnou růstovou dynamikou a kompetiční schopností s následnými rozdíly ve výši produkce dřevní hmoty. Vedle nesporného ekologického významu osiky jako přípravné dřeviny je možné efektivně využívat i jejího produkčního potenciálu.
Foto: topol osikovitý v Severní Americe, zdroj: Pixabay free
S klesající kvalitou vnějších růstových podmínek na plochách Novosedly, Krnov a Líšná se snižovala nejen objemová produkce, ale zmenšovaly se také rozdíly mezi nejlepšími a průměrnými potomstvy.
Pro úspěšnou obnovu lesa s cílem dalšího hospodářského využití osiky je výhodnější pěstovat potomstva mateřských jedinců ověřených vlastností a známých genotypů. Rovněž je třeba respektovat pionýrský charakter topolu osiky při výběru stanoviště, k výsadbám používat kvalitní sazenice a podle možností preferovat selektovaný sadební materiál.
Schopnost velmi rychlého růstu je rozhodující pro zdárný vývoj porostů této pionýrské dřeviny i v případě, že by byla pěstována jako dřevina přípravná.
Autoři článku: Luďka Čížková, Jaroslav Dostál, Petr Novotný, VÚLHM, v. v. i., e-mail: novotnyp@vulhm.cz
Článek Hodnocení růstu hybridní osiky v experimentálních výsadbách na Moravě je ke stažení zde.
Připravil Ing. Jan Řezáč, rezac@vulhm.cz
Úvodní foto: jednoletá kultura osiky založená prostokořennými sazenicemi na holině připravené drcením klestu, autor Luďka Čížková