Aktuality

Jedle bělokorá může být klíčovou dřevinou budoucích lesů

Globální změna klimatu reprezentovaná hlavně stoupající teplotou vzduchu a zvyšujícím se suchem má negativní dopad na lesní ekosystémy. Mění se jejich produktivita, uhlíková rovnováha, stoupá míra poškození stromů hmyzem, chorobami a kalamitami. V důsledku očekávaného nárůstu klimatických extrémů v budoucnosti dojde s velkou pravděpodobností k ještě většímu odumírání stromů a podstatným změnám v zastoupení jednotlivých druhů dřevin.

Obhospodařování lesních ekosystémů tak bude vyžadovat nové přístupy. V mnoha případech bude potřebná konverze homogenních porostů na strukturně diferencované a druhově bohatší lesy. Ekologicky a ekonomicky efektivní usměrňování druhového složení v komplikovaných porostních strukturách nebude možné bez důkladných znalostí specifických reakcí dřevin na měnící se klima.

Ve výběrných lesích se bude jednat především o stín snášející dřeviny (jedle, smrk, buk); případně slunné dřeviny, které v těchto porostech představují zpravidla jen dočasnou příměs (borovice). Takováto směs dřevin vytváří dobré předpoklady pro vytvoření stabilních lesních ekosystémů, a to i v souvislosti s předpovídanou změnou klímatu.

Volovské vrchy od Folkmarské skaly, východní Slovensko

Rozdíly v růstovém rytmu, nárocích na podmínky prostředí a citlivosti na klimatické faktory dřevin však vyvolávají vícero otázek. Jednou z nich je volba optimálního zastoupení druhů vzhledem k jejich budoucí perspektivě. Navíc v případě strukturně diferencovaných porostů je potřebné též přihlédnout k sociálnímu statusu a věku jedinců těchto dřevin, protože mezi stromy s různými dimenzemi mohou existovat značné morfologické a fyziologické rozdíly. Ty jsou zodpovědné za odlišnou růstovou reakci a citlivost jednotlivých stromů na klimatické faktory.

Této problematice se ve svém výzkumu věnovali vědci z Technické univerzity ve Zvolenu a výsledky publikovali v článku Rastové reakcie ihličnatých drevín na meniace sa klimatické podmienky vo výberkovom lese, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2022.

Vědci analyzovali věkovou strukturu, popsali dlouhodobé růstové trendy a identifikovali klimatické faktory ovlivňující růst stromů ve smíšeném výběrném lese. Ve studii také testovali hypotézy, že (1) v probíhající klimatické změně je jedle nejperspektivnější jehličnatou dřevinou, a že (2) stromy střední vrstvy (úrovně) vykazují velmi malou citlivost na působení klimatických faktorů ve specifických podmínkách strukturně diferencovaného lesa.

Objektem jejich výzkumu byl smíšený výběrný les lokalizovaný v centrální části Volovských vrchů na východním Slovensku. Porost o výměře 13,7 ha se nachází v nadmořské výšce 500–580 m. Dominantní dřevinou v porostu je jedle bělokorá, přimíšené jsou smrk ztepilý, borovice lesní a buk lesní Zřídka se tu vyskytuje také javor klen a jasan ztepilý. Převažuje forma jednotlivého smíšení dřevin.

Vědci po analýzách růstu sledovaných jehličnatých dřevin v podmínkách výběrného lesa potvrdili pozitivní růstový trend a poměrně vysokou odolnost jedle vůči působení klimatických faktorů za období 1901–2018. Proto je možné předpokládat zvyšování zastoupení jedle hlavně na úkor smrku v důsledku jeho citlivosti na rostoucí teplotu a sucho. Postupný pokles zastoupení je vysoce pravděpodobný též v případě borovice.

Jedle tak může být klíčovou dřevinou při vytváření diferencovaných struktur porostů v budoucnosti. Otázkou je ale její reakce na postupný nárůst klimatických extrémů a zvyšující se konkurenční tlak buku.

Věková analýza stromů potvrdila, že diferencovaná struktura zkoumaného porostu není jen výsledkem postupného vzniku a odrůstání stromů v nižších vrstvách, ale ve velké míře také silné konkurence mezi úrovňovými stromy s víceméně identickým věkem v průběhu dlouhého časového období. Dimenze stejně starých stromů se tak ve výběrném lese mohou výrazně lišit. Proto při praktickém obhospodařování vícevrstvých porostů má větší smysl orientace na dosáhnutí tloušťky stromů než na jejich fyzický věk.

Od 70. let 20. století je zdokumentované soustavné zvyšování přírůstků lesních dřevin v důsledku rostoucí teploty vzduchu, depozice dusíku a úrovně atmosférického CO2. Z kombinace těchto faktorů profitovala především jedle. Šířky letokruhů jedle v střední i horní vrstvě kontinuálně rostly a ke konci sledovaného období dosahovaly stejné hodnoty jako na začátku 20. století. Tento trend nebyl významněji ovlivněný ani skutečností, že studovaný porost se v minulosti nacházel pod silným vlivem emisí, na které jedle reaguje obzvlášť citlivě.

Naopak u smrku a borovice v posledních 20–30 letech šířka letokruhů prudce klesala, a to i přes podstatné zlepšení kvality ovzduší v zájmové oblasti. Vedle vlivu znečištění hrála rozhodující úlohu v redukci růstu smrku a borovice s velkou pravděpodobností klimatická změna, hlavně rostoucí letní teploty a opakovaná sucha.

Autoři článku: Jaroslav Vencurik, Denisa Sedmáková, Miroslav Bača, Peter Jaloviar, Stanislav Kucbel, e-mail: vencurik@tuzvo.sk

Článek Rastové reakcie ihličnatých drevín na meniace sa klimatické podmienky vo výberkovom lese je ke stažení zde.

Připravil Ing. Jan Řezáč, e-mail: rezac@vulhm.cz