Lesy poškozuje vítr, sucho i sníh
Klimatické extrémy a jimi způsobené povodně, sucho, vítr (tornáda), sníh, námraza jsou vedle hmyzu také příčinami poměrně rozsáhlého poškozování našich lesů. Přesto oproti roku 2020 došlo v roce 2021 k poklesu poškození lesů abiotickými vlivy asi o 30 %, podobně jako u poškození hmyzem a houbami. Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě dosáhl v roce 2021 celkový objem nahodilých těžeb 13,8 mil. m3, z toho tvořily abiotické vlivy 30 % (4,1 mil. m3), biotické vlivy 70 % (9,7 mil. m3).
(Zdrojem předkládaných informací je Zpráva o výskytu škodlivých faktorů v lesích Česka za rok 2021, kterou zpracovává každoročně Lesní ochranná služba (LOS), VÚLHM, v. v. i. Hlavním podkladem jsou hlášení lesního provozu, podchycující v roce 2021 67 % celkové rozlohy lesa. Všechny prezentované údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažené působením hodnocených abiotických faktorů představují součty z hlášení zaslaných vlastníky lesa na adresu Lesní ochranné služby. Údaje pokrývají dvě třetiny (66,6 %) plochy lesa v České republice. Nejedná se tedy o přepočet na celé území ČR.)
Rok 2021 se řadí mezi sedm nejteplejších let v historii (všechny spadají do období 2015–2021). Ve světě byla zaznamenána celá řada extrémů, jako vlny veder v Britské Kolumbii, neobvykle chladné počasí v Mexiku, silné deště a povodně v Evropě. V Belgii a v Německu došlo vlivem extrémních srážek a sesuvů půdy k obrovským škodám a více než 200 obětem na životech.
Foto: Kalamitní plochy po zpracování polomů v lesních porostech zdevastovaných tornádem na Hodonínsku, archiv VÚLHM
V České republice byl rok 2021 z hlediska průběhu počasí charakteristický relativně dlouho trvající sněhovou pokrývkou i ve středních polohách, dostatkem srážek a nízkými teplotami v jarním období. Teplotně i srážkově byl rok 2021 v ČR normální. Z hlediska vývoje lesních porostů a zejména z hlediska vlivu počasí na tlumení kůrovcové kalamity ho můžeme považovat za příznivý.
Velmi dramatické bylo naopak období silných bouřek na přelomu června a července, kdy se vyskytlo i tornádo, které prakticky zlikvidovalo části několika obcí na Hodonínsku, a které bohužel přineslo i ztráty na lidských životech. Právě kvůli sérii bouřek doprovázených silným větrem, krupobitím i lokálními záplavami byl rok 2021 nejnákladnější z hlediska živelních pojistných událostí od vzniku samostatné ČR – celkové pojistné škody byly vyčísleny na 5,77 mld. Kč.
Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě dosáhl v roce 2021 celkový objem nahodilých těžeb 13,8 mil. m3, z toho abiotické vlivy 30 % (4,1 mil. m3), biotické vlivy 70 % (9,7 mil. m3). V roce 2020 bylo z plochy zahrnující 68 % lesa hlášeno celkem 19,8 mil. m3 nahodilé těžby. Mezi roky 2020–2021 tak došlo k poklesu o ca 30 %.
Foto: větrný polom na Vysočině, archiv VÚLHM
Roky 2020 a 2021 byly pro stav lesa příznivější především z hlediska teplot a srážek. To zmírnilo stres suchem, avšak porosty oslabené dlouhým suchým obdobím 2015–2019 stále chřadnou a projevuje se to i v objemu a podílu dřeva, které je vlastníky lesa evidováno jako škody suchem.
Celkový objem nahodilých těžeb nahlášených vlastníky lesa v důsledku poškození všemi abiotickými vlivy činil v roce 2021 4,1 mil. m3 (2020: 4,4 mil. m3; 2019: 4,42 mil. m3; 2018: 6,4 mil. m3).
Nejvyššího podílu mezi abiotickými činiteli dosáhlo poškození větrem – 2021: 2,31 mil. m3 (57 % z celkových abiotických škod), 2020: 2,69 mil. m3; 2019: 2,57 mil. m3; 2018: 4,62 mil. m3.
Suchem bylo v roce 2021 poškozeno 1,56 mil. m3 (38 %) dřeva (2020: 1,54 mil. m3; 2019: 1,29 mil. m3; 2018: 1,62 mil. m3). Suchem netrpí pouze smrk, ale také borovice, dub nebo další druhy lesních dřevin.
Foto: Chřadnoucí a odumírající dubový porost, primárně poškozený dlouhodobým suchem, archiv VÚLHM
Sněhem bylo v roce 2021 poškozeno 130 tis. m3 dřeva (2020: 119 tis. m3; 2019: 507 tis. m3; 2018: 49 tis. m3).
Při hodnocení nahodilých abiotických těžeb podle krajů bylo za rok 2021 nejvíce poškozeného dřeva hlášeno z kraje Vysočina (723 tis. m3), druhý byl kraj Středočeský (641 tis. m3) a třetí kraj Jihočeský (524 tis. m3).
Kraj Vysočina a Jihočeský kraj figurovaly mezi nejvíce postiženými regiony i v roce 2020 (Vysočina 2020: 586 tis. m3; 2019: 447 tis. m3; Jihočeský kraj 2020: 672 tis. m3; 2019: 497 tis. m3).
Nepříznivá situace byla také v kraji Jihomoravském (2021: 518 tis. m3; 2020: 691 tis. m3; 2019: 568 tis. m3).
Objem abiotických nahodilých těžeb v těchto čtyřech krajích (Vysočina, Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský) tvořil podle došlých hlášení 59 % (2,41 mil. m3) všech nahlášených abiotických škod za rok 2021 (4,1 mil. m3).
V ostatních krajích byly objemy abiotických nahodilých těžeb výrazně nižší – v krajích Olomouckém, Plzeňském, Pardubickém a Moravskoslezském se pohybovaly mezi 217–258 tis. m3, v krajích Karlovarském, Zlínském, Královéhradeckém a Libereckém pak 116–184 tis. m3. V Ústeckém kraji to bylo pouze 87 tis. m3.
Foto: Rozpadlá smrková mlazina, poškozená ohryzem spárkatou zvěří, druhotnou infekcí pevníkem krvavějícím a finálním rozlámáním mokrým sněhem, archiv VÚLHM
Nepříznivá situace je již několik let především v kraji Jihomoravském, Jihočeském a Vysočina. Moravskoslezský kraj byl na předních místech v evidenci vystřídán krajem Středočeským. Důvodem je především fakt, že na severní Moravě již byla podstatná část porostů vykácena.
Škody větrem za rok 2021 byly nejvyšší v Jihočeském kraji (474 tis. m3, 2020: 626 tis. m3; 2019: 371 tis. m3). Dále v kraji Vysočina (217 tis. m3, 2020: 257 tis. m3; 2019: 172 tis. m3). Více než 200 tis. m3 dřeva poškozeného větrem bylo za rok 2021 nahlášeno také z kraje Středočeského (236 tis. m3) a Plzeňského (210 tis. m3).
Škody suchem za rok 2021 byly nejvyšší v kraji Vysočina (ca 390 tis. m3), Středočeském kraji (369 tis. m3) a Jihomoravském kraji (352 tis. m3). Jihomoravský kraj je silně zasažen už více let po sobě (2020: 508 tis. m3; 2019: 460 tis. m3).
Objem dřeva poškozeného suchem v těchto třech krajích představuje 71 % celkového objemu suchem poškozeného dřeva za rok 2021. Svědčí to o tom, že kalamitní vliv sucha se ze severní Moravy přesunul na jižní Moravu a odtud se situace zhoršuje směrem na západ, přes Vysočinu do středních Čech.
Odhad vývoje pro rok 2022 je obtížný, spíše lze očekávat stále vysoké objemy nahodilých těžeb, a tím méně prostoru pro cílenou výchovu lesních porostů. Novou výzvou se stává péče o velké plochy obnovovaných porostů, které byly vytěženy především v posledních pěti letech.
Více informací o zdravotním stavu lesů najdete v publikaci Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2022, která je ke stažení zde.
Publikaci zpracoval kolektiv autorů VÚLHM, v. v. i.
Připravil Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz