Součástí řešené vodohospodářské problematiky a monitoringu kvality vody bylo hodnocení jakosti vody drobných zdrojů a toků. Zde byl hodnocen najednou celý soubor výsledků z let 2000 – 2010. Jednotlivé ukazatele byly hodnoceny dle Vyhl. MZd č. 252/2004 Sb. Tato vyhláška není sice pro drobné vodní toky závazná, ale může dobře sloužit pro srovnání výchozích parametrů chemického složení vody. Právě voda z drobných zdrojů v zalesněných povodích je často jímána v níže ležících vodárenských nádržích a slouží tak jako primární zdroj pitné vody.
Jedním z ukazatelů byla reakce vody – pH. Průměrná hodnota pH byla 7,16. 82,3 % vzorků leželo v rozpětí normovaných hodnot pH 6,5 – 9,5, u 17,7 % vzorků bylo zjištěno pH nižší než 6,5 (minimální hodnota pH 3,83). Negativně je nutno hodnotit výskyt nízkých hodnot pH, které v mnoha případech navíc korespondují s vysokým obsahem hliníku. Hliník je uvolňován z půdního prostředí právě v důsledku okyselení a narušení pevných chemických vazeb. Z pohledu kyselosti byla nejkritičtější lesní oblastí (LO) LO 21 – Jizerské hory (88,9 % vzorků s pH nižším než 6,5 a průměrná hodnota pH pouhých 5,93).
U většiny vzorků s pH nižším než 6,5 byla zároveň překročena mezní hodnota pro hliník (0,2 mg.l-1). Celkem byla mezní hodnota Al překročena u 15,1 % vzorků. Z dalších prvků bylo již v mnohem menší míře zjištěno překročení normovaných ukazatelů u železa (16,4 %). Hodnoty sodíku a mědi nepřekročily ukazatele Vyhl. 252/2004 Sb. v žádném případě, u fluoridů v jednom případě, u síranů ve dvou a u chloridů jen v 5 vzorcích z celého souboru.
Koncentrace dusičnanů (NO3-) byly v odebraných vzorcích poměrně nízké (průměr 5,28 mg.l-1). Mezní hodnota 50 mg.l-1 pro pitnou vodu byla překročena v jednom ojedinělém případě. Hodnoty amoniakálního dusíku (NH4+) byly rovněž nízké a překročení mezní hodnoty 0,5 mg.l-1 bylo zaznamenáno jen u 3,8 % vzorků.
Zjištěné hodnoty u hořčíku (Mg) jsou velmi nízké. Průměrná hodnota skutečně zjištěných koncentrací je pouze 6,21 mg.l-1, nedosahuje tedy jen mírně přes polovinu minimální mezní hodnoty (10 mg.l-1). Celkem dokonce 82,8 % vzorků má koncentraci Mg menší než minimálních 10 mg.l-1.
Hodnoty vápníku nedosahující minimální mezní hodnoty 30 mg.l-1 byly zjištěny v 71,2 % vzorků, převážně opět v lesních oblastech pohraničních pohoří Čech. Oblast jihovýchodní Moravy byla nejpříznivější. I zde jde, stejně jako u hořčíku, největší měrou o vliv složení minerálního podloží a půd. Průměrná hodnota za celou ČR je 28,15 mg.l-1, obdobně jako u hořčíku nedosahuje ani minimální mezní hodnoty.