Ocenění významných osobností lesnické vědy a praxe
U příležitosti oslav 100 let VÚLHM ocenil ředitel doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., tyto významné osobnosti lesnické vědy a praxe.
Ing. Jan Liška
Získal své lesnické vzdělání na LF VŠZ v Brně. Je celoživotním patriotem jižních Čech, odkud pochází. Avšak velmi dobře zná lesy a situaci v nich po celém území státu. Krátce pracoval jako terénní pracovník v ÚHÚL, brzy však nastoupil do výzkumného ústavu, kde v oboru ochrany lesa pracuje prakticky po celý svůj profesní život dodnes. Nejvíce se věnuje lesnické entomologii, zejména listožravým škůdcům. V rámci profesních i osobních aktivit patří k nejvýznamnějším znalcům hmyzu řádu motýlů, zejména tzv. motýlů drobných, Microlepidoptera, kde kromě profesně zaměřených prací publikoval i sérii knižních publikací, přibližujících tyto složité skupiny hmyzu i laické veřejnosti. Patří k našim současným nejvýznamnějším pracovníkům v oboru ochrany lesa, jak ve výzkumu, tak ve vztahu k praxi. Dlouhodobě poukazoval na nebezpečí dramatického vývoje poškození lesních porostů podkorním hmyzem a nutnost aktivní ochrany lesa. Bohužel došlo na jeho slova a ochrana lesa před podkorním hmyzem se na většině území našeho státu zcela vymkla kontrole.
RNDr. Jarmila Martincová
Pracuje ve VÚLHM od roku 1971. Ve Výzkumné stanici Opočno se zabývá problematikou lesního školkařství, především kvalitou sadebního materiálu a způsoby jejího hodnocení. Působila i v pozici vedoucí akreditované laboratoře Školkařská kontrola. Je autorkou nebo spoluautorkou řady vědeckých a odborných publikací a také výstupů pro praxi – certifikovaných metodik. Své zkušenosti předává mladé generaci a je stále aktivní členkou řešitelských týmů výzkumných projektů. Velmi cenné jsou její aktivity zaměřené na popularizaci lesa a lesnického hospodaření v rámci akcí pro odbornou i laickou veřejnost.
Ing. František Beran
Pracuje ve VÚLHM od roku 1977 a začínal od pozice asistenta oddělení introdukce a produkční ekologie, přes pozici výzkumného pracovníka až na vedoucího útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin v letech 1991–1997. Dlouhodobě se zabývá problematikou šlechtění lesních dřevin se zaměřením na genové zdroje a provenienční výzkum a je předním odborníkem na výzkum introdukovaných dřevin. Je autorem případně spoluautorem řady vědeckých a odborných publikací a také výstupů pro praxi a tvorbu legislativy. Je členem řešitelských týmů řady výzkumných projektů a aktivit a aktivně přispívá k transferu výzkumných poznatků VÚLHM do praxe.
Ing. Petr Navrátil, CSc.
Dlouholetý pracovník ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočky Jablonec nad Nisou. Dlouhodobě velmi úzce spolupracuje s VÚLHM. Z historických témat šlo zejména o problematiku obnovy Krušných a Jizerských hor po imisních kalamitách. Aktivně přispěl k transferu výzkumných poznatků VÚLHM do praxe prostřednictvím doporučení uvedených např. Generelu obnovy KH, OPRL, v rámci tvorby NLP apod. Působí dlouhodobě jako oponent a člen expertních rad výzkumných projektů. Spolupráce s VÚLHM pokračuje např. v problematice managementu melioračních okrsků pro zvýšení retenční funkce lesa.
Ing. Václav Stránský
Dlouholetý pracovník ministerstva zemědělství – a dříve i ministerstva lesního a vodního hospodářství. Jako vedoucí oddělení koncepcí lesního hospodářství vždy vedl velmi intenzivní dialog s pracovníky Výzkumného ústavu, ale i s univerzitami. Aktivně tak přispíval k cílenosti lesnického výzkumu a k využitelnosti jeho výsledků jak pro státní správu, tak pro lesnický provoz. Dlouhodobě působil také jako předseda expertních komisí projektů řešených v NAZV.
Ing. Miroslav Sloup
Praktické zkušenosti nabíral v různých funkcích u Západočeských státních lesů. Do úzkého kontaktu s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti přišel zejména ve funkci ředitele odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů Ministerstva zemědělství, kterou zastával od poloviny devadesátých let do roku 2004. Významně podpořil výzkumné aktivity ústavu a prosazoval jejich úzké propojení s praktickými potřebami lesních hospodářů. Zasadil se o výrazné rozšíření poradenské činnosti ústavu i vzdělávací činnosti. S VÚLHM zůstal v úzkém kontaktu i při svém dalším působení na plzeňské pobočce Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. V letech 2007–2011 byl členem rady instituce VÚLHM.
Ing. Ivo Vicena, CSc. – in memoriam
Pracoval celoživotně v různých lesnických oborech. Nejvíce se věnoval provozu lesního hospodářství, a to ať už jako ředitel lesního závodu, nebo jako hlavní inženýr Vojenských lesů a statků ČR v Lázních Kynžvartu a později v Horní Plané. V pozdějším věku a s ohledem na vývoj situace v jihočeských lesích, nejvíce pak po založení Národního parku Šumava, se výrazně odborně a veřejně vymezoval proti způsobu hospodaření v národním parku, zejména ve spojitosti s kůrovcovou kalamitou. Na toto téma, vztah mezi přemnožením lýkožrouta smrkového a poškozením lesa abiotickými příčinami, přednesl a publikoval řadu vědeckých příspěvků. Významně tak přispěl k rozvoji lesnické vědy i v oboru ochrany lesa. (do r. 2021).
RNDr. Jana Malá, CSc.
Pracovala ve VÚLHM v letech 1980–2015. Nastoupila na pozici odborného pracovníka oddělení vegetativní reprodukce lesních dřevin, později jako výzkumná a vědecká pracovnice oddělení Biotechnologií, kde byla od roku 1990 vedoucí. Zároveň se stala i členkou vědecké rady VÚLHM. Zabývala se vývojem metod pro záchranu ohrožených genových zdrojů lesních dřevin pomocí moderních biotechnologických postupů, včetně praktických aplikací těchto postupů, dále vytvořením banky explantátů lesních dřevin a využitím metod genového inženýrství v novošlechtění lesních dřevin. V roce 1997 se stala vedoucí útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin. Byla řešitelkou celé řady výzkumných projektů. Dlouhodobě působila jako členka rady instituce, případně jako členka dozorčí rady instituce.
RNDr. Ing. Vladimír Čížek
Po předchozím působení na katedře botaniky a fytocenologie LF VŠZ v Brně, kde se zabýval výzkumem a výukou dendrologie a VŠÚOZ Průhonice, jako dendrolog a výzkumník se zaměřením na dřeviny v imisních oblastech severních Čech a severní Moravy. Do VÚLHM, VS Uherské Hradiště nastoupil v roce 1991 se specializací výzkumu rychlerostoucích dřevin. V letech 1993–1995 byl vedoucím stanice. Zabýval se problematikou rychlerostoucích dřevin se zaměřením na rody Populus a Salix, především otázkou využití dřevin těchto rodů v lesním hospodářství.
Ing. František Havránek, CSc.
Je jedním z nejvýznamnějších odborníků v oblasti myslivosti. Těžiště jeho odborné činnosti spočívá ve více než stovce projektů orientovaných především na chov, ekologii a etologii drobné zvěře. Výsledky těchto projektů byly přenášeny do praxe rozsáhlou poradenskou činností a množstvím odborných článků a publikací. Za svoji činnost byl v roce 2018 oceněn ministrem zemědělství Uznáním za zásluhy a významný přínos české myslivosti. V roce 2006 obnovil činnost útvaru myslivosti ve VÚLHM, který vede až do současnosti.
Prof. Dr. hab. Wojciech Grodzki
Patří k předním pracovníkům lesnického výzkumu v Polsku. Postupně se vypracoval z výzkumného pracovníka v ochraně lesa na vedoucího Oddělení horských lesů v Krakově, samostatné stanice polského Lesnického výzkumného institutu. Je vynikajícím odborníkem v celé šíři oboru ochrany lesa, úžeji se zaměřuje na výzkum podkorního hmyzu. Kromě národních aktivit spolupracuje s odborníky v oboru z mnoha zemí, včetně Česka, kde s VÚLHM navázal dlouhodobou spolupráci ve formě jak přímého zapojení do výzkumu, tak vzájemné výměny informací v ochraně lesa. Jako příklad z mnoha těchto výzkumných aktivit je možné jmenovat vzájemnou spolupráci při zakládání, vedení a organizaci pracovní skupiny IUFRO pro metodologii průzkumu lesního hmyzu a chorob.
Dr. Dirk Roger Eisenhauer
Dr. Eisenhauer má velmi blízký vztah k českému i slovenskému lesnictví. Je absolventem Lesnické fakulty TU Zvolen, kde složil i doktorskou zkoušku. Jako vedoucí Kompetenčního centra Saských státních lesů, což je obdoba Výzkumného ústavu, se vždy intenzivně podílel na spolupráci našich institucí nejen v oblasti Krušných hor, ale prakticky ve všech oblastech lesnického výzkumu. Je aktivně zapojen v řešení problematiky vysokých stavů zvěře a s nimi souvisejících problémů s obnovou lesa směřujících ke změně přístupu mysliveckého i lesnického managementu.
Ing. Jaromír Vašíček
V bezprostředním kontaktu s výzkumným ústavem byl zejména v době svého působení na ministerstvu zemědělství, kde zastával nejprve funkci ředitele odboru státní správy lesů a myslivosti a později náměstka ministra. Aktivně podporoval rozšiřování mezinárodních aktivit VÚLHM např. v programu ICP Forests. Rovněž ve funkci ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, kterou zastává od roku 2004, byl vždy vstřícný ke spolupráci s lesnickým výzkumem a výrazně se zasloužil o využívání jeho poznatků např. v oblastních plánech rozvoje lesů a v dalších nástrojích, které jsou přímo využívány lesními hospodáři. V rámci přípravy Národního lesnického programu i současných zásad Státní lesnické politiky vždy pozoruhodným způsobem moderoval diskusi mezi zástupci lesnické praxe, státní správy, ochrany přírody i výzkumných institucí. V letech 2014–2017 byl předsedou dozorčí rady VÚLHM.
Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.
Byl v letech 1985–1995 pracovníkem VÚLHM. Na výzkumné stanici v Opočně se zabýval problematikou vápnění a později i biologické meliorace. Po přestupu na obnovenou lesnickou fakultu ČZU v Praze pokračoval ve velmi úzké spolupráci s VÚLHM nejen prostřednictvím svého působení na katedře pěstování lesa, ale i v pozici proděkana a děkana fakulty. Širší spolupráci mezi výzkumem a univerzitou zastřešuje i z pozice působení v ČAZV a šéf-editorství JFS. Aktivně je zapojen do výzkumných projektů řešených VÚLHM a ČZU, oponování a členství v expertních radách a dlouhodobě působí také jako externí člen rady instituce.
Ing. Antonín Jurásek, CSc.
Po několikaletém působení v lesnickém provozu nastoupil do VÚLHM v roce 1975. Ve výzkumné stanici Opočno prošel pozicemi od technika ve výzkumu obnovy lesa, přes výzkumného a vědeckého pracovníka v oboru školkařství až po vedoucího stanice. Zabýval se především problematikou kvality sadebního materiálu lesních dřevin a metodami řízkování jehličnatých a listnatých dřevin. V pozici vedoucího stanice působil v letech 1993 až 2014. V rámci VÚLHM byl vůdčím pracovníkem zajišťujícím přípravu a realizaci výzkumných záměrů a směřování institucionální podpory. Dlouhodobě působil i v pozici předsedy a místopředsedy RI. Velkým přínosem jsou jeho dlouhodobé aktivity v problematice koncepcí rozvoje lesnického hospodaření a výzkumu včetně tvorby souvisejících výstupů legislativy a norem.
Doc Ing. Bohumír Lomský, CSc. – in memoriam
Do VÚLHM nastoupil v roce 1980. V útvaru Ekologie se zapojil do řešení problematiky výživy lesních dřevin a imisních škod, kterou studoval z pohledu fyziologie. Věnoval se zejména sledování fotosyntézy a primární produkce u výsadeb dřevin v imisních oblastech. Od počátku 90. let se věnoval problematice revitalizace lesů v bývalých imisních oblastech, zejména problematice acidifikace a nápravných opatření. Byl koordinátorem mezinárodních projektů EUROSILVA a Forest Focus a Národním koordinátorem mezinárodního programu monitoringu zdravotního stavu lesů ICP Forests. Zastával funkce předsedy vědecké rady VÚLHM, předsedy Rady instituce i vedoucího útvaru Ekologie lesa. Od roku 1998 zastával funkci náměstka pro výzkum a od roku 2012 vedl Výzkumný ústav jako ředitel (do r. 2018).