Přípravky na ochranu rostlin jsou v lese užiteční pomocníci

V lesnictví se stále více prohlubuje problém s nedostatkem lidí pro práci v lese. Málo je především kvalifikovaných dělníků a absolventů lesnických učilišť. Na začátku 90. let 20. stol. pracovalo v lesnictví téměř 60 000 osob, v roce 2021 to bylo již jen 13 630. Mnohdy o svůj les pečují drobní vlastníci sami se svými rodinami. Ale i oni potřebují odborné znalosti a občas i odborné pracovníky.

Jednou z možností, jak zvládat narůstající objem pěstebních a těžebních prací při likvidaci rozsáhlé kůrovcové kalamity je zejména další racionalizace a mechanizace prací, především větší nasazení harvestorových technologií, a využívání přírodních procesů, tedy větší podpora přirozeného zmlazení na úkor umělé obnovy.

Foto: ukázka použití chemických přípravků na ochranu vysazených stromečků před buření, archiv VÚLHM

Ale ne vždy je to možné. Zvláště při péči o nové výsadby na kalamitních holinách jsou často přírodní procesy proti přežití malých stromečků a my jim musíme pomoci. Jen v loňském roce bylo zalesněno přes 50 000 ha. Za poslední tři roky je to přibližně 140 000 ha, o které je a bude nutné řadu let pečovat a chránit je před škůdci a nepříznivými vlivy. K nim se budou každý rok přidávat další desítky tisíc hektarů nově vysazených lesů.

Vlastníci a lesníci obnovují lesy s pestřejší druhovou skladbou, v nichž je více listnáčů než jehličnanů. Takové lesy by měly být v dospělosti za desítky let odolnější a lépe adaptované na změnu klimatu.

Ale nyní na samém počátku svého života jsou naopak mnohem citlivější na extrémní výkyvy počasí, škody zvěří, hmyzem i houbami. Na holinách je trápí horko a sucho, dusí je buřeň (vysoká tráva, maliní, ostružiní a další byliny), okusuje je jako pochoutku zvěř.

Pro zvládnutí takové situace potřebují lesníci pomocníky, a těmi jsou i chemické přípravky na ochranu rostlin a odborně kvalifikovaní pracovníci, kteří je umí správně aplikovat.

Foto: paseka s vysazenými cennými listnáči, které je nutné chránit před buření i před zvěří, archiv VÚLHM

Všeobecné tažení proti chemii v zemědělství a nařizování snižovat používané množství chemických prostředků nejrůznějšího druhu na polích výrazně zasáhlo i lesní hospodářství. Přitom je velký rozdíl v jejich používání zemědělci a lesníky, a to především v koncentraci a intenzitě.

Přípravky na ochranu rostlin (POR) jsou běžnou součástí ochrany lesa, včetně současně uplatňované integrované ochrany lesa, již přibližně sto let, a za tu dobu prošly vývojem jejich účinné látky, způsoby použití i dopady na lesní ekosystémy.

Cílem tohoto vývoje bylo, aby aplikace POR byla co nejvíce šetrná k životnímu prostředí. Používají se v nízkých koncentracích na omezených plochách (pasekách) po dobu maximálně pěti let, přičemž se aplikují zpravidla pouze jednou ročně a jednorázově, bez následného opakování na stejné ploše.

V souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 již delší dobu probíhá přehodnocování ekotoxikologických vlastností všech účinných látek na základě jejich dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. To vede postupně k ukončení povolení používat řadu účinných látek. Mnoho z nich je stále v hodnotícím procesu, ale je zřejmé, že nad nimi visí „Damoklův meč“ a že dříve nebo později může být jejich povolení ukončeno.

Stále více se prosazují POR na bázi přírodních látek, jako jsou oleje různých bylin. Protože tento proces probíhá pouze v rámci Evropské unie, tak ztrácíme ve vztahu ke zbytku světa konkurenceschopnost, a to zejména v klasickém zemědělství, ale současně ohrožujeme vývoj, složení a existenci lesů jako zdroje obnovitelné ekologické suroviny pro řadu odvětví průmyslu.

Foto: aplikace repelentu na ochranu sazenic před okusem zvěří, archiv VÚLHM

Jednou z démonizovaných účinných látek je glyfosát, používaný v herbicidech. Problémem byla potenciální karcinogenita přípravku. Na základě tlaku veřejného mínění, silně podpořeného (iniciovaného) ekologickými organizacemi, jako je Greenpeace, byly hodnoceny dopady této účinné látky na lidské zdraví.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stejně jako Společný panel pro rezidua pesticidů FVO/WHO (potravinový a veterinární úřad / Světová zdravotnická organizace) veřejně deklarovaly, že existující studie nesvědčí o karcinogenních vlastnostech této účinné látky.

Naproti tomu mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při WHO ji zařadila v roce 2015 mezi látky, které jsou pravděpodobně karcinogenní. V roce 2016 však byl glyfosát již z tohoto seznamu opět a definitivně odstraněn! Navzdory tomu je jeho krátkodobé zařazení na seznam v roce 2015 stále silným argumentem v boji proti jeho používání.

Herbicidy s glyfosátem používané při tlumení buřeně na pasekách při ochraně mladých stromečků byly pomocníkem lesníků po dlouhá desetiletí. V současné době za ně není náhrada. Představy o návratu k archaickým způsobům boje s buření, jako je ruční ožínání či ošlapávání, jsou vzhledem k nedostatku pracovních sil nereálné. Takže reálně hrozí, že s velkým úsilím vysázené stromečky budou působením přírodních procesů – růstem buřeně – v nejbližších letech zadušeny.

Velké rozlohy zalesňovaných holin jsou ideální pro spárkatou zvěř, která zde tropí velké škody a ničí práci lesníků. Ochrana před ní je možná v zásadě třemi způsoby – zredukovat její početní stavy, postavit kilometry oplocenek, využít POR – různých repelentů, odpuzovačů, které způsobují, že stromečky zvěři nechutnají.

Ale osvědčené účinné látky v repelentech jsou nyní zakazovány a adekvátní náhrada za ně není. Takže zvěři pouze připravujeme bohatě prostřený stůl plný druhově pestrých listnáčů. A zvěř je hodně zvědavá, jaké to novinky se objevily v lese – a tak si kousne a zachutná jí to. Máme tady další přírodní proces, který, pokud člověk nezasáhne, ohrožuje malé stromečky na životě.

K velké spárkaté zvěři můžeme přidat i různé drobné hlodavce, hraboše, myši, myšice, norníky, hryzce. Při ochraně stromečků proti nim se používají přípravky zvané rodenticidy. Řada těch osvědčených již je na černé listině. Přitom listnáče jsou pro řadu hlodavců atraktivní potravou. Vzhledem ke schopnosti hlodavců se množit na stromečky udeří další ničivý přírodní proces.

Situace s přípravky na ochranu rostlin v lesním hospodářství je velmi vážná, v některých případech přímo kritická.

Foto: likvidované kůrovcové ohnisko s nutností chemicky asanovat pokácené kmeny, archiv VÚLHM

Nejkritičtější situace je v oblasti insekticidů – pomocníků v boji proti kůrovcům. Možnost aplikace nejpoužívanějšího insekticidu s účinnou látkou alfa-cypermethrin skončila koncem roku 2022. Pro rok 2023 byla některým těmto přípravkům udělena výjimka na dobu 120 dnů, a to pouze do spotřebování zásob.

Tím se zužuje spektrum insekticidů použitelných k asanaci kůrovcového dříví a ošetření jehličnatých výsadeb před poškozením klikorohem pouze na dvě účinné látky – deltamethrin a cypermethrin. Obě procházejí přehodnocováním a jejich budoucnost je nejistá. V souběhu se stále pokračující kůrovcovou kalamitou by ukončení jejich používání bylo přímo katastrofou.

Mechanickými metodami nejsou lesníci schopni zajistit asanaci potřebného objemu kůrovcového dříví. I v případě dalšího používání obou účinných látek je otázkou, zda je možné „rychle“ navýšit dovoz potřebného objemu insekticidů s těmito účinnými látkami – výroba se plánuje cca na dobu 2–3 roky dopředu.

To je tedy takový malý vzorek problémů spojený s používáním přípravků na ochranu rostlin, jež v současné době trápí lesníky a vlastníky lesů. Ti bojují s kůrovcovou kalamitou a současně již zalesňují nebo v nejbližších letech budou zalesňovat desetitisíce hektarů holin a budou se snažit udržet malé stromečky při životě navzdory všem nepřátelským přírodním procesům, které budou působit úplně opačně.

Další informace o rizicích spojených s potenciálním ukončením používání některých přípravků na ochranu lesa najdete ve Zpravodaji Lesní ochranné služby za rok 2023, ke stažení zde.

Připravil Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz

Úvodní foto: extrémní hustota modifikovaných otrávených odchytových zařízení na kůrovce, archiv VÚLHM