Vědci věnují pozornost výzkumu lesních půd v ČR s cílem posoudit dopady probíhající klimatické změny
V důsledku kůrovcové kalamity, která v posledních 10 letech tvrdě postihla Českou republiku a zlikvidovala ve velkém rozsahu smrkové monokultury, bylo vykáceno mnoho lesních porostů. Tato situace činí lesní půdu na těchto lokalitách mnohem více citlivou a zranitelnou. Tato skutečnost je zvláště závažná v kontextu probíhající klimatické změny, a to i z toho důvodu, že zdravé a nepoškozené lesní porosty jsou mimo jiné také stabilními úložišti uhlíku (lesní půda obsahuje asi dvě třetiny celkového uhlíku uloženého v lese).
Vědečtí pracovníci z Mendelovy univerzity, Výzkumného ústavu lesního hospodářství (VÚLHM) a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) proto v rámci projektu NAZV „Změny v lesních půdách po kalamitní těžbě – vliv odlesnění na sekvestraci uhlíku, bilanci živin a mobilitu rizikových prvků“ společně věnují pozornost výzkumu lesních půd s cílem posoudit dopady probíhající klimatické změny.
Předkládaná aktualita odkazuje na informace prezentované veřejnosti v internetovém periodiku „Brno Daily“ z 10. 7. 2022, k přečtení zde.
Úvodní foto: Věra Fadrhonsová nejprve podrobně popíše vzhled každé půdní vrstvy.
Autor fotografií: Coline Béguet / Brno Daily.
Půdní vzorky jsou odebírány na celém zkoumaném území a v jednotných definovaných hloubkových vrstvách.
Kůrovcová kalamita tvrdě postihla Českou republiku a zlikvidovala ve velkém rozsahu smrkové monokultury.
Jednu třetinu uhlíku obsahuje vegetace, dvě třetiny uhlíku jsou v půdě, zejména v její odumřelé organické složce.
Koordinátor projektu Radek Novotný vysvětluje, jak se odumřelé dřevo rozkládá ve zdravých lesích.
V tomto a v příštím roce odebíráme vzorky půdy k analýzám a získávání dat, vysvětluje Radek Novotný.
Pro pokusy s rozkladem dřeva se vaky pečlivě upevní k zemi tak, aby zůstaly po celou dobu pokusu na stejném místě a nemohla s nimi manipulovat zvěř.
Každá půdní vrstva bude analyzována samostatně.
Věra Fadrhonsová nejprve podrobně popíše vzhled každé půdní vrstvy.
Barva půdy a její struktura mohou poskytnout určité počáteční údaje o jejím složení a typu.
Půdní vzorky jsou odebírány na celém zkoumaném území a v jednotných definovaných hloubkových vrstvách.
Než se přistoupí k odběru vzorků, musí být místo odběru pečlivě vyčištěno. Odebírá se pouze odumřelá organická hmota a minerální látky.