Vliv zvěře na zdravotní stav lesů
Strnady – 30. září 2019 – Poškozování lesa spárkatou zvěří představuje jeden z hlavních problémů ochrany lesů v Česku. Okusem vrcholu je v mladých lesních kulturách v současné době poškozeno kolem 30 % jedinců hlavních dřevin a kolem 60 % jedinců dřevin zpevňujících a melioračních. Modelovými výpočty bylo současně zjištěno, že nové a opakované poškození kultur zvěří vyšší než 20 % se nachází na více než polovině území Česka!
Foto: Ohryz spárkatou zvěří v listnatém porostu, Krušné hory, duben 2018, archiv VÚLHM
Ztráty způsobované zvěří na lesních porostech však nejsou v rámci celého území rovnoměrné. Výskyt a typ poškození v dané lokalitě závisí na kombinaci celé řady vnějších faktorů, jako je konkrétní průběh povětrnostních podmínek (zejména v zimním období), způsob obhospodařování okolních zemědělských pozemků, charakter mysliveckého hospodaření a v neposlední řadě i výkon dozorové činnosti orgánů státní správy. Výsledkem je určující vztah mezi skutečnými počty zvěře na dané lokalitě ve vazbě na úživnost této lokality, což se rozhodujícím způsobem promítá do výše vzniklého poškození lesa.
V posledním období se mění charakter působeného poškození. Ve většině oblastí se spíše snižuje ohryz a loupání a naopak neúměrně zvyšují škody okusem. Narůstá tedy poškození v kulturách a mladých porostech a stagnuje či dokonce pomístně klesá poškození porostů starších.
Ve stále větší míře se také objevují novodobá (specifická) poškození černou zvěří, v souvislosti s její populační explozí. Některé projevy pobytu této zvěře v lesních porostech však nelze z pohledu ochrany lesa hodnotit pouze negativně, např. vyhledávání a ničení vybraných hmyzích škůdců, nalézajících se v půdě.
To, že stavy většiny druhů spárkaté zvěře jsou neúnosně vysoké, přesvědčivým způsobem dokládá část myslivecké statistiky, jež sumarizuje údaje o výši odstřelů v jednotlivých letech. Čísla o výši odstřelů, navíc bez zahrnuté nelegálně ulovené zvěře, jsou výmluvná a trend nárůstu či alespoň setrvalé neúnosné výše populačních hustot jednoznačně potvrzují.
Když z těchto údajů metodou tzv. zpětných propočtů odvodíme reálnou početnost jednotlivých druhů zvěře, zjistíme, že se diametrálně odlišují od vykazovaných tzv. jarních kmenových stavů. Skutečné stavy tak zpravidla několikanásobně převyšují stavy „úředně“ vykazované.
S přemnožením většiny druhů spárkaté zvěře přímo souvisí působené poškození lesa a náklady na ochranu před ním. Výsledky zjišťování škod zvěří ukazují, že okusem vrcholu je v lesních kulturách poškozeno kolem 30 % jedinců hlavních dřevin a kolem 60 % jedinců dřevin zpevňujících a melioračních. Modelovými výpočty bylo současně zjištěno, že nové a opakované poškození kultur zvěří vyšší než 20 % se nachází na více než polovině území Česka! Výsadby lesních dřevin tak nelze řádně zabezpečit (zajistit) bez oplocování a nátěrů repelenty.
Foto: Opakovaný okus spárkatou zvěří způsobuje deformovaný a zakrnělý růst mladých stromků, Krušné hory, květen 2017, archiv VÚLHM
Výše škod zvěří na lesních porostech uplatněná vlastníky pozemků dosáhla podle evidence ČSÚ v roce 2017 částky cca 35 mil. Kč. V roce 2016 tato částka činila cca 33 mil. Kč.
Uvedené hodnoty ani jejich meziroční oscilace však nelze věrohodně vztáhnout k vlastnímu rozsahu poškození lesa zvěří, protože výše uplatněných nároků naprosto nekoresponduje se skutečně vzniklým poškozením. Nejsou v nich zahrnuty ani další ekonomické ztráty, které negativním působením zvěře vznikají, jako jsou prostředky vynaložené na ochranu kultur před zvěří, přírůstové ztráty či ovlivnění rozsahu a kvality obnovy jako takové.
Vzhledem k dramatickému nárůstu holin v posledních letech v souvislosti s velkoplošnou kůrovcovou kalamitou (odhady ke konci roku 2018 se pohybovaly ve výši nejméně 100 tis. ha) lze očekávat, že problémy s přemnoženou spárkatou zvěří v kalamitních oblastech dále narostou.
Pokud nebudou přijata koncepční a radikální opatření vedoucí k urychlené a prokazatelné redukci početních stavů zvěře, bude zásadním způsobem ohrožena úspěšná obnova těchto ploch, a to jak po stránce biologické, tak také z hlediska potenciální hospodářské využitelnosti vznikajících lesních porostů (o ekonomických nákladech a ztrátách nemluvě).
Více informací ve Zpravodaji ochrany lesa – Supplementum 2019, ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/07/ZOL_Suppl_2019.pdf
Kontakt: Ing. Jan Řezáč, e-mail: rezac@vulhm.cz, VÚLHM, v. v. i.