MONITORING STAVU LESA - program ICP Forests

LIFE+ FutMon, ICP Forests

Počátky systematického monitoringu

Nepříznivý vývoj zdravotního stavu většiny lesních dřevin v evropských zemích počátkem 80. let 20. století vyvolal snahu důsledně a koordinovaně sledovat a vyhodnocovat změny prostředí, které vedou k destabilizaci lesních ekosystémů. Mezinárodní kooperativní program sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy (International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests - ICP Forests) vznikl na třetím zasedání výkonného orgánu Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CLRTAP) v červnu 1985. Úkolem tohoto programu je koordinovat na evropské úrovni shromažďování srovnatelných údajů o změnách v lesních porostech, souvisejících s aktuálním stavem prostředí (znečištění ovzduší, kyselé depozice aj.) a přispět tak k hodnocení trendů poškození a k lepšímu pochopení vztahů příčin a následků. Úkolem ICP Forests je tedy na jedné straně shromažďovat informace o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku a na druhé straně přispět k prohloubení znalostí o příčinách současného poškození lesa se zvláštním důrazem na kritické zatížení a stupeň znečištění ovzduší. Každý z těchto cílů vyžaduje velmi odlišné metodologické přístupy k monitorování. Realizovány jsou pomocí monitorovacích soustav různého složení a intenzity měření (I. a II. úroveň). V pravidelných intervalech se na monitorovacích plochách provádí tato odborná šetření v rozsahu a intenzitě podle příslušné úrovně monitorování (úroveň I a II): hodnocení stavu koruny (defoliace, barevné změny atd.), zjišťování sociálního postavení, měření dendrometrických parametrů, fytocenologické snímkování, půdní analýzy, listové analýzy, letokruhové analýzy, měření depozic a parametrů ovzduší. K programu ICP Forests se postupně připojily téměř všechny evropské státy.

Přistoupení ČR do programu ICP Forests

Česká republika vstoupila do programu ICP Forests v roce 1986 s 61 monitorovacími plochami v síti 16x16 km. Počet ploch se v následujícím roce zvýšil na 106. Pro tuto nadnárodní síť byla přijata dosavadní koncepce uplatňovaná v České republice již od padesátých let, kdy byly založeny první monitorovací plochy na sledování vlivu SO2 na lesní porosty. V roce 1991 byla založena síť 8x8 km s dalšími 334 plochami. Kromě toho byly v rámci regionálních studií založeny plochy v síti 1x1 km v lesních oblastech Šumava, Brdy a Krkonoše. Informace z těchto monitorovacích ploch umožnily získat podrobný a reprezentativní obraz o situaci v daných lesních oblastech a porovnat zdravotní stav porostů se stavem půd a výživou porostů. V letech 1997-1998 byla provedena celková rekonstrukce ploch národní i nadnárodní sítě s cílem optimalizovat druhovou a věkovou skladbu na monitorovacích plochách tak, aby lépe charakterizovaly skutečnou skladbu v lesích České republiky. V současné době je pravidelné hodnocení I. úrovně prováděno na plochách základní sítě 16x16 km a vybraných plochách ze sítě 8x8 km v celkovém počtu 306 ploch, které jsou rozmístněny rovnoměrně podle lesnatosti po celém území České republiky.

Forest Focus/FutMon

Směrnice ustavující program ICP Forests vypršela 31. 12. 2002. Program ICP Forests zůstal součástí CLRTAP, mezinárodní financování monitoringu zdravotního stavu lesů bylo od roku 2003 zajištěno v rámci programu Evropské komise Forest Focus, ustanoveného směrnicí ES 2152/2003. V rámci programu Forest Focus došlo k rozšíření cílů programu i metodik jednotlivých šetření tak aby pokryly širší environmentální aspekty zdravotního stavu lesů včetně vlivu změn klimatu, hodnocení biodiverzity či sledování stavu lesních půd. V letech 2009-2011 se pak monitoring přesunul do programu LIFE+, kde byly postupy a metody dále rozvíjeny v rámci projektu FutMon - Further Development and Implementation of an EU-level Forest Monitoring System.

Cílem projektu FutMon bylo pokračovat v monitoringu zdravotního stavu lesů v systematické síti ploch a harmonizovat metody sledování s programy národních inventarizací lesů v jednotlivých evropských zemích (podrobněji zde). Na plochách intenzivního monitoringu bylo cílem zkvalitnit již probíhající měření a zároveň doplnit některé sledované parametry, aby bylo hodnocení skutečně komplexní a vyhovovalo některým používaným modelům. Celkový počet ploch intenzivního monitoringu zařazených do projektu FutMon byl redukován (v ČR 14 ploch) a jednotlivé činnosti byly zařazeny do čtyř akcí zaměřených na různě cílené okruhu monitoringu s různou intenzitou prováděných šetření:

  • IM1: Jádrové plochy intenzivního monitoringu
  • D1: Vitalita stromů a adaptace
  • D2: Cykly živin a kritické zátěže
  • D3: Vodní bilance

Současný stav

V současné době je monitoring zdravotního stavu lesa financován pouze z národních zdrojů, v České republice poskytuje finanční prostředky Ministerstvo zemědělství. Vzhledem k poměrně výrazným finančním redukcím byla v letech 2012-2013 hodnocena pouze polovina ploch I. úrovně (systematický monitoring) a došlo také k výraznějšímu omezení aktivit na plochách II. úrovně (intenzivní monitoring lesních ekosystémů). V letech 2014-2015 bylo podrobné šetření a sledování parametrů stavu lesa provedeno pouze na šesti plochách intenzivního monitoringu.


Naposledy aktualizováno: 20. 1. 2016