Evropský monitoring stavu lesa – ICP Forests
Nepříznivý vývoj zdravotního stavu většiny lesních dřevin v evropských zemích počátkem 80. let 20. století vyvolal snahu důsledně a koordinovaně sledovat a vyhodnocovat změny prostředí, které vedou k destabilizaci lesních ekosystémů. Mezinárodní kooperativní program sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy (International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests – ICP Forests) vznikl na třetím zasedání výkonného orgánu Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CLRTAP) v červnu 1985. Úkolem tohoto programu je koordinovat na evropské úrovni shromažďování srovnatelných údajů o změnách v lesních porostech, souvisejících s aktuálním stavem prostředí (znečištění ovzduší, kyselé depozice aj.) a přispět tak k hodnocení trendů poškození a k lepšímu pochopení vztahů příčin a následků. Úkolem ICP Forests je tedy na jedné straně shromažďovat informace o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku a na druhé straně přispět k prohloubení znalostí o příčinách současného poškození lesa se zvláštním důrazem na kritické zatížení a stupeň znečištění ovzduší. Každý z těchto cílů vyžaduje velmi odlišné metodologické přístupy k monitorování. Realizovány jsou pomocí monitorovacích soustav různého složení a intenzity měření (I. a II. úroveň).
V pravidelných intervalech se na monitorovacích plochách provádí tato odborná šetření v rozsahu a intenzitě podle příslušné úrovně monitorování (úroveň I a II): hodnocení stavu koruny (defoliace, barevné změny atd.), zjišťování sociálního postavení, měření dendrometrických parametrů, fytocenologické snímkování, fenologická sledování, hodnocení opadu, půdní analýzy, listové analýzy, letokruhové analýzy, měření depozic, znečištění ovzduší a meteorologických parametrů. K programu ICP Forests se postupně připojily téměř všechny evropské státy.
Směrnice ustavující program ICP Forests vypršela 31. 12. 2002. Program ICP Forests zůstal součástí CLRTAP, mezinárodní financování monitoringu zdravotního stavu lesů bylo od roku 2003 zajištěno v rámci programu Evropské komise Forest Focus, ustanoveného směrnicí ES 2152/2003. V rámci programu Forest Focus došlo k rozšíření cílů programu i metodik jednotlivých šetření tak, aby pokryly širší environmentální aspekty zdravotního stavu lesů včetně vlivu změn klimatu, hodnocení biodiverzity či sledování stavu lesních půd. V letech 2009-2011 se pak monitoring přesunul do programu LIFE+, kde byly postupy a metody dále rozvíjeny v rámci projektu FutMon – Further Development and Implementation of an EU-level Forest Monitoring System.
Cílem projektu FutMon bylo pokračovat v monitoringu zdravotního stavu lesů v systematické síti ploch a harmonizovat metody sledování s programy národních inventarizací lesů v jednotlivých evropských zemích (podrobněji zde). Na plochách intenzivního monitoringu bylo cílem zkvalitnit již probíhající měření a zároveň doplnit některé sledované parametry, aby bylo hodnocení skutečně komplexní a vyhovovalo některým používaným modelům. Celkový počet ploch intenzivního monitoringu zařazených do projektu FutMon byl redukován a jednotlivé činnosti byly zařazeny do čtyř akcí zaměřených na různě cílené okruhy monitoringu s různou intenzitou prováděných šetření.
Od roku 2012, po ukončení projektu FutMon, je monitoring zdravotního stavu lesa financován pouze z národních zdrojůjednotlivých členských zemí.
Monitoring stavu lesa (ICP Forests) v České republice
Česká republika vstoupila do programu ICP Forests v roce 1986 s 61 monitorovacími plochami v síti 16×16 km. Počet ploch se v následujícím roce zvýšil na 106. Pro tuto nadnárodní síť byla přijata dosavadní koncepce uplatňovaná v České republice již od padesátých let, kdy byly založeny první monitorovací plochy na sledování vlivu SO2 na lesní porosty. V roce 1991 byla založena síť 8×8 km s dalšími 334 plochami. Kromě toho byly v rámci regionálních studií založeny plochy v síti 1×1 km v lesních oblastech Šumava, Brdy a Krkonoše. Informace z těchto monitorovacích ploch umožnily získat podrobný a reprezentativní obraz o situaci v daných lesních oblastech a porovnat zdravotní stav porostů se stavem půd a výživou porostů. V letech 1997-1998 byla provedena celková rekonstrukce ploch národní i nadnárodní sítě s cílem optimalizovat druhovou a věkovou skladbu na monitorovacích plochách tak, aby lépe charakterizovaly skutečnou skladbu v lesích České republiky. V současné době je pravidelné hodnocení I. úrovně prováděno na plochách základní sítě 16×16 km a vybraných plochách ze sítě 8×8 km v celkovém počtu 306 ploch, které jsou rozmístněny rovnoměrně podle lesnatosti po celém území České republiky.
Plochy intenzivního monitoringu (úroveň II) byly v ČR zakládány postupně od roku 1994, poslední rekonstrukce sítě proběhla v roce 2004 v návaznosti na naplňování Národního lesnického programu ČR tak, aby byly pokryty hlavní dřeviny v oblastech jejich přirozeného výskytu proporcionálně k jejich zastoupení v lesích Česka. Od té doby tvoří síť intenzivního monitoringu 16 ploch, kde je sledována široká škála parametrů zdravotního stavu lesa a lesního prostředí. Na sedmi monitoračních plochách, které patří mezi tzv. klíčové plochy, se pak hodnotí kompletní spektrum parametrů vitality a podrobně se sledují cykly živin.
Výsledky z obou úrovní monitoringu jsou pravidelně reportovány do Programového koordinačního centra v Eberswalde, které zajišťuje jejich validaci na evropské úrovni. Na národní úrovni jsou výsledky šetření zdravotního stavu lesa pravidelně publikovány v Zelené zprávě MZe, Statistické ročence životního prostředí MŽP a v Supplementu Zpravodaje ochrany lesa, nepravidelně pak v odborných publikacích vydávaných VÚLHM. Kromě toho se o infrastrukturu monitoringu ICP Forests opírají řešení krátkodobých národních i mezinárodních výzkumných projektů zaměřených na aktuální problémy lesních ekosystémů a lesnického sektoru.