Expertní a poradenská činnost útvaru Ekologie lesa
Činnost je zaměřena na listovou a půdní analýzu odebraných vzorků na základě žádostí a upozornění vlastníků lesa a na základě výsledků chemických analýz probíhá zjišťování a hodnocení příčin poškození lesních porostů a případné doporučení nápravných opatření.
2011
Také v roce 2011 byla poradenská činnost útvaru Ekologie lesa součástí Lesní ochranné služby. Kromě státního podniku Lesy ČR, u kterého probíhalo na řadě lesních správ šetření stavu půd jako podklad pro rozhodnutí o přihnojení výsadeb v případě zjištění vážného nedostatku živin, byly řešeny případy chřadnutí sazenic v lesních školkách i chřadnutí porostů v majetku soukromých vlastníků, státních lesů i obcí. Celkem bylo vypracováno 24 odborných posudků.
2010
V roce 2010 bylo v porovnání s předchozím obdobím spektrum řešených případů pestřejší. Jednalo se jak o tradiční případy nedostatku živin na silně kyselých půdách, tak o problematiku imisního vlivu. Řešeny byly případy úniku fluorovodíku ze sklárny, chloridů ze solení komunikací, poškození chloridy v lesních školkách nebo případ poškození sazenic ve školce úletem chemikálií při zemědělské činnosti na okolních pozemcích. Část případů byla zaměřena na průzkum stavu půd v lesních porostech, přičemž výsledky byly využity jako podklad k rozhodnutí o případném přihnojený výsadeb na živinově chudých stanovištích.
2009
Od roku 2009 je tato služba pro vlastníky a správce lesů zahruta do činností prováděných v rámci Lesní ochranné služby (LOS). V roce 2009 bylo v rámci této služby řešeno 12 případů chřadnutí nebo poškození dřevin. Stejně jako v předchozích letech bylo zaznamenáno negativní působení chloridů v okolí chemicky ošetřovaných komunikací v zimním období, stejně jako problémy s nedostatkem živin v chudých a kyselých půdách. Řešen byl také případ poškození liniových výsadeb dřevin úletem chemikálií používaných při ošetřování zemědělských plodin. Analýzy byly prováděny také pro lesní školky.
2008
V roce 2008 bylo v rámci této služby řešeno 21 případů. Častou příčinou chřadnutí byla zvýšená až velmi vysoká koncentrace chloridů a sodíku. Jednalo se o případy zasolení půd ve školkách, na pozemcích fyzických osob (v zahradách) i v lesních porostech podél silnic, ošetřovaných v průběhu zimy solením. Kromě toho byly opakovaně zaznamenány také případy nedostatku důležitých živin. V několika případech lesních školek byla půda v pořádku, byl zaznamenán i případ půdy vhodné spíše pro vápnomilné druhy rostlin a dřevin. V porostu v sousedství sklárny bylo prokázáno poškození dřevin unikajícím fluorovodíkem.
2007
V roce 2007 bylo v rámci této služby řešeno 22 případů. Příčiny chřadnutí / poškození dřevin zjištěné při řešení těchto případů byly v roce 2007 poměrně pestré. Šlo o případy nedostatku živin v silně i velmi silně kyselých půdách a následně v jehličí a listech dřevin, o výsledek působení komplexu faktorů bez možnosti určit jednoznačnou primární příčinu, o případy bazických půd, stavů nevyvážené výživy dřevin, poškození solemi po zimní údržbě komunikací. Řešen byl případ odumírání břehových porostů olší, problematika zátěže půdy mědí v lesní školce, negativní vliv intenzivního zemědělského provozu, ale také případy poškozování dřevin v zahradách fyzických osob s podezřením na úmyslné poškození.
2006
V roce 2006 bylo v rámci této služby řešeno 18 případů, z toho 16 bylo v roce 2006 dokončeno. Nejčastější příčinou chřadnutí zjištěnou při řešení těchto případů byla silně až velmi silně kyselá půdní reakce, která je zpravidla úzce spojená s nedostatkem bazických živin v půdě. Zejména se jedná o vápník, hořčík a stopový prvek zinek. V některých případech byl zjištěn také nízký obsah dalších důležitých živin (N, P, K). Nepříznivý stav půdy se následně projevuje ve špatném zásobení asimilačního aparátu dřevin. Tento problém bývá nejčastěji zaznamenán ve smrkových porostech ve středních a vyšších nadmořských výškách.
Častou příčinou poškození lesních porostů je negativní vliv chloridů. Jejich původ je v používání posypových solí při zimním ošetřování silnic, odkud zatéká solná břečka s tajícím sněhem do přilehlých porostů. V lesních školkách je problematika chloridů řešena v souvislosti s používáním substrátů, které obsahují vysoké množství chloridových solí a mohou negativně ovlivnit pěstované sazenice.
Při analýzách půdních vzorků a substrátů z lesních školek lze v některých případech konstatovat bezproblémový stav pro pěstování a růst lesních dřevin.
2005
Nejčastější příčinou chřadnutí dřevin v lesních porostech zjištěnou při poradenské službě VÚLHM v roce 2005 byla silně až velmi silně kyselá půdní reakce, obvykle spojená s nedostatkem bazických živin v půdě (Ca, Mg, Zn, v některých případech i K, N, P). Nepříznivý stav půdy se pak promítá do nedostatečné výživy asimilačního aparátu dřevin těmito důležitými prvky. Tento problém je obvykle zjišťován ve smrkových porostech ve středních a vyšších nadmořských výškách.
Další tradiční příčinou poškození lesních porostů byl negativní vliv chloridů. Ty mají nejčastěji původ v používání posypových solí při zimním ošetřování silnic. V roce 2005 jsme řešili dva případy tohoto poškození.
Zemědělské provozy jsou příčinou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů v lokalitách, kde intenzivní zemědělská činnost bezprostředně sousedí s lesem. Jedná se kauzy řešené v sousedství vepřína nebo skládek odpadních výkalů a močůvky, kde se projevuje zejména negativní vliv dusíkatých látek pronikajících do lesních porostů. Takové případy byly v roce 2005 řešeny tři.
Dále jsme zaznamenali poškození sazenic lesních dřevin použitím nekvalitního kapalného hnojiva a ve dvou případech se nepodařilo žádnou jednoznačnou příčinu poškození určit.
Samozřejmě se vyskytují i případy, kdy při posouzení stavu půd v lesních školkách lze konstatovat bezproblémový stav pro pěstování a růst lesních dřevin.
Kromě odborných posudků zpracovaných v rámci pokynu MZe bylo zpracováno 10 znaleckých posudků pro soudní náhradová řízení a 7 odborných posudků, jejichž zpracování si zákazníci hradili sami. V těchto případech je hlavním zákazníkem ČIŽP, která nejčastěji řeší problémy s únikem škodlivých plynů z chemických, průmyslových a sklářských provozů.
2004
Dvěmi nejčastějšími příčinami chřadnutí lesních dřevin a porostů zjištěnými při poradenské službě VÚLHM v roce 2004 byly nedostatek bazických živin v půdě (Ca, Mg, Zn, dále i K, N, P), příp. nedostatečná výživa asimilačního aparátu těmito prvky a za druhé poškození lesních porostů posypovými solemi ze zimního ošetřování silnic. S těmito příčinami poškození lesních porostů jsme se setkali v sedmi, resp. pěti případech z patnácti dokončených.
Dalšími příčinami bylo poškození mlazin i starších porostů únikem plynného chlóru z průmyslových provozů a v jednom případě byly porosty poškozeny sloučeninami fluoru po úniku z provozu sklárny.
Kromě odborných posudků zpracovaných v rámci pokynu ředitele odboru 5040 tvorby lesa bylo zpracováno 7 znaleckých posudků pro soudní náhradová řízení a 10 odborných posudků, jejichž zpracování si zákazníci hradili sami. V těchto případech je hlavním zákazníkem ČIŽP, která nejčastěji řeší problémy s únikem fluoru a fluorovodíku z chemických, průmyslových a sklářských provozů.
2003
Nejčastějšími příčinami chřadnutí lesních dřevin a porostů zjištěnými při poradenské službě VÚLHM v roce 2003 byl nedostatek bazických živin v půdě (Ca, Mg, Zn, v některých případech také K, N, P), a následně nedostatečná výživa asimilačního aparátu těmito prvky. S touto příčinou poškození lesních porostů jsme se setkali v sedmi případech z jedenácti dokončených.
Dalšími příčinami bylo poškození kultur a mlazin únikem sloučenin fluoru z průmyslových provozů a v jednom případě byly porosty poškozeny sloučeninami chlóru, pravděpodobně následkem nadměrné aplikace posypových materiálů v zimním období.
Extrémní průběh počasí během vegetačního období roku 2003, zejména srážkový deficit a také vysoké teploty, způsoboval poškození mnoha porostů. V některých oblastech tyto nepříznivé podmínky urychlily „vizualizaci“ problémů s výživou dřevin. Bohužel řada těchto případů zůstala neodkryta, protože vlastníci a správci lesů velmi pravděpodobně projevy chřadnutí dávali za vinu právě nedostatku vláhy a z tohoto důvodu nekontaktovali pracovníky ústavu se žádostí a podrobnější průzkum příčin. V případech, které se i přesto řešily byly většinou prokázány problémy obsahem základních živin v půdě, případně nedostatečná výživa jehličí a listů dřevin.
Kromě odborných posudků zpracovaných v rámci pokynu ředitele odboru 5040 tvorby lesa bylo zpracováno 6 znaleckých posudků pro soudní náhradová řízení a 13 odborných posudků, jejichž zpracování si zákazníci hradili sami.
2002
V roce 2002 bylo vypracováno celkem 36 (dotované/ostatní – 27/9) odborných posudků, jejichž součástí bylo 153 (138/15) analýz asimilačních orgánů a 161 (133/28) analýz půdních vzorků. Dále byly vypracovány dva znalecké posudky.
Nejčastějšími řešenými problémy bylo posouzení vhodnosti substrátu a půdy pro pěstování dřevin v lesních školkách a dalších výsadbách (8x), hodnocení vlivu různých chemických (leštírna skla, sklárna, Spolana Neratovice, Chemopetrol) a zemědělských (velkovýkrmna vepřů) provozů na okolní porosty (7x) a poškození porostů chloridy jako důsledek nadměrného solení v zimním období (5x). Mezi dalšími častými problémy bylo např. posouzení stavu lesních půd a porostů oslabených vlivem antropogenní činnosti a imisí (6x). V případě lesních školek bylo ve většině případů zjištěno bezproblémové zásobení půd živinami.
2001
Poradenská a expertní činnost v roce 2001 byla zaměřena na listovou analýzu (197 vzorků) a půdní analýzu (206 vzorků) na základě žádostí a upozornění vlastníků lesa. Bylo zpracováno celkem 50 odborných posudků a 1 znalecký posudek. Nejčastější příčinou chřadnutí lesa byl vliv nadměrného solení vozovek v zimních měsících a zatékání solné břečky do porostů (11x), nadměrná kyselost půdy v důsledku dlouhodobé imisní zátěže a z toho vyplývající nedostatek bazických kationtů Ca, Mg, K a naopak zvýšený obsah toxického hliníku (11x). Významnou příčinou byl rovněž únik průmyslových emi-sí: fluorovodíku (6x), oxidu siřičitého (2x) a chloru či chlorovodíku (2x). Dalšími příčinami byly např. ne-šetrná aplikace herbicidu (2x), poškození přízemním ozonem (2x), přísušek a další. Posuzování kvality substrátů a půdy v lesních školkách ukázalo většinou bezproblémové zásobení živinami.
2000
V roce 2000 bylo zpracováno celkem 31 (dotované/ostatní – 18/13) odborných posudků, jejichž součástí bylo 135 (86/49) analýz asimilačních orgánů, 89 (70/19) analýz půdních vzorků, dva vzorky hub (2/0) a jeden vzorek vody (1/0) z povrchového zdroje. Nejčastějšími řešenými problémy bylo posouzení vhodnosti substrátu a půdy pro pěstování dřevin v lesních školkách a dalších výsadbách (11x), hodnocení vlivu různých chemických (leštírna skla, Spolana Neratovice, sklárna) a zemědělských (velkovýkrmna vepřů) provozů na okolní porosty (7x) a poškození porostů chloridy jako důsledek nadměrného solení v zimním období (5x). Mezi dalšími problémy bylo např. posouzení vlivu skládky komunálních odpadů na lesní porosty, zjišťování příčin chřadnutí lesních porostů v Orlických horách apod.
