Fenologie je definována jako studium viditelných projevů růstového cyklu dřevin (fenofází), jejich načasování, trvání a vývoje v závislosti na lokálních podmínkách prostředí (změny ve výskytu, nástupu a ukončení fenofází, možný vliv znečištění ovzduší na porosty s ohledem na dobu a trvání expozice). Získané výsledky slouží k hodnocení a objasnění aktuálního stavu jednotlivých stromů, vlivu podmínek prostředí, např. změn a výkyvů meteorologických faktorů.
Získaná data významně přispívají k hodnocení vlivu změn klimatu na lesní ekosystémy, a to především ve spojitosti s dalšími údaji získanými v rámci intenzivního monitoringu, jako jsou meteorologické parametry, depozice, chemismus půdní vody a půdy, zdravotní stav a přírůst.
Fenologická pozorování se provádí pro jednu nebo více hlavních dřevin na ploše dvojím způsobem, a to na úrovni jednotlivých stromů (hodnocení jednotlivých vybraných stromů, tzv. intenzívní fenologie), a na úrovni porostu jako celku (hodnotí se plocha jako celek).
Vlastní hodnocení probíhá v konkrétních obdobích roku, tj. v době rašení, kvetení a podzimního zbarvování a opadu listů, a to nejméně třikrát měsíčně (současně s odběry vzorků srážek), případně i častěji. Zaznamenává se výskyt dané fenofáze podle stupnice po 33%, od 0% (jev se nevyskytuje) po 100% (jev se vyskytuje na celé ploše). Dále se sledují mimořádné jevy, které se během roku vyskytnou (biotická a abiotická poškození – mechanické poškození koruny nebo kmene, mimořádný opad jehličí nebo listů, výskyt listožravého a podkorního hmyzu, houbových patogenů a pod).
