Využití vápnění a hnojení v lesním hospodářství
Vápnění a hnojení se v lesním provozu začalo reálně používat počátkem 20. století. V roce 1938 píše dr. Antonín Němec: „Ze zkušenosti lesnické praxe, opírající se o příznačné úkazy a z výsledků studia složení půdy vyplývá, že s ustupujícím zastoupením listnatých dřevin a jejich náhradou jehličnany se lesní půdy postupně více nebo méně intensivněji odvápňují“.
S nástupem imisní kalamity se začalo uvažovat o vápnění jako o prostředku, kterým je možno do jisté míry bránit zhoršování půdních vlastností a dramatické acidifikaci lesních půd.
První aplikace vápnění v imisemi poškozované oblasti Krušných hor byla provedena již v roce 1967, od druhé poloviny 70. let bylo využití vápnění intenzivnější. V letech 1978–1983 bylo v Krušných horách povápněno 17680 ha lesů. Ještě výrazněji se vápnění rozšířilo od roku 1984. V letech 1984–1991 bylo v Krušných horách povápněno 44400 ha lesů. Pro vápnění se začala využívat letecká technika – plošníky i vrtulníky – která umožnila rychlejší průběh prací a také aplikace v mlazinách i vzrostlých porostech.
Období intenzivního vápnění skončilo na samém počátku 90. let, kdy se začalo výrazně snižovat znečištění ovzduší a porosty náhradních lesních dřevin i cílových dřevin v imisních oblastech začaly postupně regenerovat.
V roce 1999 došlo v západním Krušnohoří k velmi silnému žloutnutí smrkových porostů. V roce 2000 situace gradovala a docházelo k nevratným škodám na lesních porostech. Jako příčina byl potvrzen kritický nedostatek hořčíku a dalších bazických prvků v asimilačních orgánech a v půdě. Na tuto skutečnost reagovala vláda České republiky, která svým usnesením č. 532 z května 2000 uložila Ministerstvu zemědělství provádět vápnění v oblastech Krušných a Orlických hor v letech 2000 – 2004.
Navazujícím usnesením vlády č. 22/2004 byl schválen „Návrh komplexního a systémového řešení směřujícího k zastavení degradace lesních půd vlivem imisí“. Součástí opatření bylo i pokračování aplikací dolomitického vápence, popř. hnojiv v nejvíce exponovaných oblastech.
Letecké vápnění lesních porostů v exponovaných oblastech probíhá i v současnosti. Jen v letech 2015 – 2019 byl dolomitický vápenec aplikován na celkové ploše 24 535 ha. Z toho v Krušných horách byla ošetřena plocha o rozloze 22 899 ha, v Orlických horách 594 ha, na Českomoravské vrchovině v oblasti Javořice plocha 418 ha a v Českém lese 624 ha.
–> Vyhodnocování kvality a účinnosti vápnění a hnojení lesů
Kniha Vápnění lesů
V roce 2014 vyšla kniha Vápnění lesů v České republice (PDF, 2,73 MB). Tato kniha shrnuje historii vápnění a hnojení lesů v Česku a podrobněji vyhodnocuje výsledky analýz půdních vzorků a vzorků jehličí z oblastí Krušných hor a to z porostů vápněných v letech 2000-2010.
O výsledky projevili zájem partneři VÚLHM v Německu v čele se Staatsbetrieb Sachsenforst a tak byl v roce 2017 vydán její německý překlad (PDF 4,3 MB).
Metodické návody vztahující se k chemické melioraci lesních porostů:
- Aktuální metodika kontroly vápnění lesních porostů (2021, pdf, 1,3 MB)
- Aktuální metodika výběru ploch pro vápnění lesa (2014, pdf, 1 MB)
- Metodika kontroly aplikací vápnění lesa (2014, pdf, 965 kB)
- Bulletin TEI 1/2005 (pdf, 143kB) – Starší metodika výběru ploch pro plošnou chemickou melioraci lesních půd
