Poznatky a zkušenosti z řešení projektu TA03020551
Název projektu VaVaI: „Standardizované pěstební substráty pro krytokořenný sadební materiál lesních dřevin“
Evidenční označení projektu VaVaI a doba jeho řešení: TA03020551 (2013-2016)
Řešitelská pracoviště: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. Průhonice (VÚKOZ); Rašelina a. s. Soběslav a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady (Výzkumná stanice Opočno)
Spolupracující organizace: Wotan Forest, a. s. České Budějovice – poloprovozní ověřování modelových pěstebních substrátů v lesních školkách Cikar a Vlčí luka (Školkařské středisko Kardašova Řečice a ŠS Třeboň): Martin Tláskal, Ing. Jaroslav Ticháček
Ostatní podporovatelé projektu (finační dary): HEDERA ZIMA, spol. s r. o. Velvěty; Jan Kolowrat Krakowský z Rychnova nad Kněžnou
Hlavní koordinační pracoviště (hlavní příjemce): Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. Průhonice
Výstupy projektu TA03020551 uvádí samostatná webová stránka.
Shrnutí certifikované metodiky
(Z primárního zdroje pro webové stránky vulhm.cz upravil: Václav Nárovec)
V provozech lesních školek je výběr, příprava a užití kvalitních organických pěstebních substrátů (zkr. OPS) rozhodujícím předpokladem realizace intenzivních technologií pěstování krytokořenného sadebního materiálu (zkr. KSM). Jako hlavní složka OPS pro pěstování KSM lesních dřevin nyní v ČR převládá méně rozložená světlá rašelina, která se obvykle dováží z Pobaltí (Litva, Lotyšsko, Estonsko) nebo z Běloruska. Při přípravě lesnických substrátů přímo ve školkařských závodech se světlé rašeliny vhodně kombinují (míchají) s více rozloženou tmavou rašelinou původem buď tuzemskou, nebo dováženou z Polska (Dubský, Šrámek, Nárovec a Nárovcová 2013). Lesní školkaři v substrátových směsích se světlou rašelinou obvykle volí podíl tmavé rašeliny v rozmezí 15–50 % (jde o objemové vyjádření, které je v dalším textu avizováno zkratkou % obj.). Kromě pěstebních substrátů individuálně připravovaných u tuzemských producentů KSM se do ČR dovážejí také substráty komplexně na zakázku připravené v Německu nebo v Pobaltí (Lasák 2011; Slezáček 2013 aj.).
Pro stanovení optimálního podílu tmavé rašeliny v substrátech pro lesnické využití mají určující vliv požadované fyzikální vlastnosti a reakce (hodnota pH) finálního produktu a jeho jednotlivých složek. Fyzikální vlastnosti rašelin jsou obecně ovlivněny původem humolitu (druhem rozložených rostlin), ale také způsobem těžby a tříděním výchozí suroviny. Světlé vrchovištní rašeliny mívají objemovou hmotnost suchého vzorku (zkr. OHS) pod 100 g/l, pórovitost nad 90 % obj. a obsah spalitelných látek nad 90 %. Vysokou vzdušnou kapacitu (zkr. VzK) mají vytříděné borkované rašeliny i vytříděné vláknité rašeliny frézované. Vyšší vzdušné kapacitě těchto rašelin pak odpovídá nižší celková vodní (kontejnerová) kapacita a také nižší podíl lehce dostupné vody (zkr. LDV). Netříděné frézované vrchovištní rašeliny mívají VzK zpravidla v rozsahu 10–15 % obj. a obsah LDV nad 30–35 % obj.
Tmavé (tj. více rozložené) rašeliny naopak mají vyšší OHS, snížený obsah spalitelných látek a pórovitost pod 90 % obj. Tmavé rašeliny z Německa a ze severozápadních Čech patří mezi více rozložené vrchovištní až přechodové rašeliny, obsah spalitelných látek mívají nad 80 %. Jihočeské tmavé rašeliny představují přechodový až slatinný typ, mívají nižší obsah spalitelných látek a výrazně vyšší OHS a také obsah obtížně dostupné vody (ODV). Oproti světlým rašelinám ale mají tmavé rašeliny větší vododržnost. Přídavek tmavé rašeliny do substrátové směsi tedy výrazně sníží obsah spalitelných látek a zvýší OHS finálního produktu. Stejně tak se přídavkem tmavé rašeliny ovlivní (sníží) i VzK a obsah LDV. Výraznější snížení obou parametrů bývá zřetelné především u substrátů s podílem tmavé rašeliny >40 %. Substráty s podílem tmavé rašeliny do 30 % je možné ještě zařadit mezi substráty se středním obsahem vzduchu (VzK 10–20 % obj.; LDV >20 % obj.), avšak VzK se již blíží spodní hodnotě uvedeného rozsahu (10 %). Podíl (přídavek) tmavé rašeliny rovněž úměrně ovlivní (zvyšuje) hmotnostní podíl prachových částic <0,2 mm i podíl jemných částic s průměrem 0,2–1,0 mm a naopak snižuje hmotnostní podíl částic velikosti 1–5 mm.
Řešitelé projektu (Dubský, Šrámek, Nárovec a Nárovcová 2016) v uplynulých 4 letech v rámci výzkumného projektu TA03020551, podporovaného Technologickou agenturou České republiky (TA ČR), studovali užitné vlastnosti lesnických pěstebních substrátů s podílem tmavé rašeliny (původem z ložisek jihočeského regionu) a hledali možnosti jejich uplatnění v podmínkách školkařských středisek společnosti Wotan Forest, a. s. České Budějovice. Vegetační pokusy, které realizovali ve školkařských zařízeních výzkumných ústavů i v poloprovozních podmínkách lesních školek Cikar (Kardašova Řečice) a Vlčí luka (Třeboň), prokázaly, že pro pěstování jednoletých krytokořenných semenáčků listnatých druhů dřevin (buk a dub) byly z hlediska žádaných fyzikálních vlastností aplikovatelné modelové substrátové směsi na bázi vrchovištní rašeliny s podílem do 15–30 % tmavé rašeliny. Pro jehličnany (borovice a smrk) lze doporučit obdobný přídavek tmavých rašelin. Modelové lesnické pěstební substráty, které se v rámci projektu testovaly, obsahovaly až 45 % tmavé rašeliny původem z ložisek jihočeského regionu (Branná). Pro zvýšení vzdušné kapacity těchto směsí se ve skladbě testovaných substrátů používaly i některé alternativní komponenty, především perlit a kokosová vlákna. Své zkušenosti řešitelé publikovali v certifikované metodice (Dubský a kol. 2016), kde dokládají, že pro přípravu lesnických pěstebních substrátů je nutné při použití a dávkování jihočeských tmavých rašelin vedle požadovaných fyzikálních vlastností zohlednit i odlišné vlastnosti chemické, především hodnotu pH, hodnotu konduktometrické elektrické vodivosti vodního výluhu (tzv. elektrická konduktivita, EC), obsah celkových solí a obsah přijatelných živin.
Tmavé rašeliny se chemickými vlastnostmi od světlých typů rašelin liší. Mívají vyšší hodnoty pH i vyšší úroveň EC, která je důsledkem vyššího obsahu rozpustných minerálních solí. Z přijatelných živin mívají vyšší obsah především u dusíku, draslíku a vápníku; z mikroživin jsou to (s výjimkou molybdenu) prakticky všechny přijatelné stopové prvky (častý je vysoký obsah přijatelného železa, někdy také přijatelného manganu). Výzkumná šetření rovněž potvrdila, že substráty s podílem tmavých rašelin mají oproti substrátům z vrchovištních rašelin při stejné dávce NPK hnojiva zvýšený obsah přijatelného dusíku a draslíku a naopak v důsledku sorpce snížený obsah přijatelného fosforu. Použitím tmavých rašelin tedy částečně lze ovlivnit sorpci vodorozpustného fosforu dodaného hnojivy. Tato vlastnost tmavých rašelin je u lesnických výsevních substrátů výhodná (žádaná) např. při souběžné aplikaci pomocných přípravků s arbuskulárními nebo ektomykorrhizními symbiotickými houbami, neboť pro optimální inokulaci kořenů SMLD většina druhů symbiotických hub vyžaduje snížený obsah přijatelného fosforu v OPS.
Pro úpravu hodnoty pH substrátu jsou v certifikované metodice uvedeny zásady dávkování jemně mletého dolomitického vápence (obsah 85 % CaCO3 a 5 % MgCO3, velikost částic <0,5 mm), neboť ten se v ČR při přípravě lesnických substrátů používá víceméně standardně. U lesnických substrátů je nyní doporučováno užší rozpětí a nižší optimální hodnoty pH než u podobných typů zahradnických substrátů (nově se při přípravě lesnických substrátů pro KSM požaduje pH jen v rozpětí půl stupně indexu: pH 5,0–5,5 pro jehličnany a pH 5,5–6,0 pro listnáče). Protože OPS s podílem tmavé rašeliny mívají nižší pufrovací schopnost než substráty na bázi rašeliny světlé, je nutné při přípravě lesnických substrátů pro KSM používat snížené dávky vápence (při použití obvyklých dávek vápence, osvědčených pro zahradnické substráty, by se u substrátů s podílem tmavé rašeliny hodnoty reakce již zvyšovaly nad hodnotu 6,0 pH).
Adekvátně snížit dávky aplikovaného vápence je nezbytné také tehdy, je-li při přípravě lesnických substrátů používán perlit nebo bentonity (perlit má pH ≥8, bentonity mají pH ≥10). Přídavek expandovaného perlitu (10 % obj.) a kokosových vláken (7 % obj.) přitom mírně přispívá i ke zvýšení VzK. Stejně tak lze přídavkem expandovaného perlitu snížit úroveň smrštění substrátu při vyschnutí. Výraznějšího zvýšení VzK je možno docílit spíše použitím borkované rašeliny (v podílu až 45 % obj.) namísto rašeliny frézované. Při zvýšení VzK nutně dojde ke snížení vodní (kontejnerové) kapacity a také ke snížení podílu LDV v OPS. Přídavkem lignocelu (až 20 % obj.) nebo bentonitu (dávkování 30 g/l) se VzK lesnických substrátů s podílem tmavých rašelin výrazně nezvýší (obvykle dojde spíše ke snížení VzK). Tyto komponenty mají ale výraznější vliv na zvýšení nasákavosti substrátů při jejich vyschnutí. Bentonit se používá i ke zvýšení kationtové výměnné kapacity připravovaných OPS.
Chemické vlastnosti rašelinových substrátů mohou během pěstebního cyklu (vegetačního období) dynamicky kolísat v závislosti na celé řadě proměnlivých faktorů (režimy výživy, fyziologická reakce hnojiv, alkalita a vydatnost závlah, přístup atmosférických srážek atd.). Z jakostních parametrů zálivkové vody hraje rozhodující úlohu obsah hydrogenuhličitanů ve zdroji závlahové vody. Podle ČSN EN ISO 9963-1 se udává v mmol HCO3-/l jako celková alkalita, nebo též jako tzv. kyselinová neutralizační kapacita (KNK4,5). Vzhledem k tradici se v zahradnické a školkařské praxi nadále užívá vyjádření jako tzv. uhličitanová tvrdost vody s uplatněním německé stupnice (°N). Při používání závlahové vody s uhličitanovou tvrdostí >10 °N je nutné v lesních školkách připravovat OPS s hodnotou pH na spodní úrovní doporučovaných hodnot (tj. ≤5,0 pH u jehličnatých druhů dřevin). Při uhličitanové tvrdosti závlahové vody >15 °N je vhodné takovou hodnotu snižovat (ředit) vodou dešťovou nebo upravovat kyselinou dusičnou.
Prezentovaná certifikovaná metodika uvádí také řadu jiných dílčích zkušeností řešitelů s přípravou a užitím lesnických pěstebních substrátů s podílem tmavé rašeliny. Exaktními daty laboratorních rozborů standardizovaných OPS dokládá zkušenost, že při aplikaci přiměřeného závlahového režimu bývá v průběhu pěstování KSM zajištěn dostatečný obsah vzduchu i u substrátů s VzK kolem 10 % obj., neboť při obsahu LDV kolem 30 % obj. se obsah vzduchu v pěstebním substrátu může pohybovat v relativně širokém rozmezí 10 až 40 % obj. Se znalostí průběhu tzv. retenčních křivek u použitých (připravených) pěstebních substrátů a ze stanovení dílčích kategorií vody dle její dostupnosti rostlinám lze upravovat četnost a vydatnost závlah a zavlažovat KSM na cílovou vlhkost substrátu odpovídající jeho vodní (kontejnerové) kapacitě. Závlaha poté může být zopakována až v okamžiku, když je téměř spotřebována veškerá lehce dostupná voda (Němec, Nárovcová a Nárovec 2014). To dovoluje předcházet nežádoucím komplikacím při pěstování KSM, které pramení z opakovaného přemokřování OPS v důsledku zálivek příliš častých nebo příliš vydatných. Pokud ale lesní školkaři v rámci pěstebního postupu volí krátké intervaly mezi zálivkami, měli by dávat přednost substrátům s takovou skladbou a zastoupením (podílem) složek, které zajišťují (udržují nebo i zvyšují) potřebnou vzdušnou kapacitu OPS během celého pěstebního cyklu (detailně Slezáček 2015, 2016). Všeobecně jsou pro pěstování KSM lesních dřevin proto doporučovány substráty s co nejvyšší výchozí VzK.
Citovaná a doporučená literatura
Dubský, M., Šrámek, F., Nárovec, V., Nárovcová, J. (2013): Požadavky na fyzikální a chemické vlastnosti organických pěstebních substrátů používaných při výrobě krytokořenného materiálu lesních dřevin. In: Certifikace PEFC – trvale udržitelné hospodaření v lesích ČR. Krytokořenný sadební materiál. Sborník referátů. Praha, Česká lesnická společnost: 18–30.
Dubský, M., Šrámek, F., Nárovec, V., Nárovcová, J. (2016): Rašelinové substráty s podílem tmavé rašeliny – jejich vlastnosti a použití. Certifikovaná metodika. 1. vydání. Průhonice, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví: 34 s.
Lasák, O. (2011): Sazenice prodáváme v jamce. Systém pěstování sazenic technologií BCC a filozofie LESCUS Cetkovice. Lesnická práce, 90 (6): 424–425.
Němec, P., Nárovcová, J., Nárovec, V. (2014): Zásady pěstování jednoletých krytokořenných semenáčků listnatých dřevin výškové třídy 51–80 cm. Certifikovaná metodika. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 45 s. – Lesnický průvodce 2/2014.
Slezáček, Z. (2013): Základy výživy při pěstování krytokořenné sadby lesních dřevin. In: Aktuální problematika lesního školkařství České republiky v roce 2013. Sborník referátů přednesených na semináři uspořádaném Sdružením lesních školkařů ČR. Lísek u Bystřice nad Pernštejnem, 27. 11. 2013. Sest. V. Foltánek. Brno, Tribun EU: 30–32.
Slezáček, Z. (2015): Použití obnovitelných surovin ve školkařských substrátech, výsledky z praxe. In: Aktuální problematika lesního školkařství České republiky v roce 2014. Sborník referátů. Lísek u Bystřice nad Pernštejnem, 20. ledna 2015. Sest. P. Martinec. Zlín, Sdružení lesních školkařů ČR: 26–29.
Slezáček, Z. (2016): Substráty pro krytokořennou sadbu, výsledky z praxe. In: Aktuální problematika lesního školkařství ČR. Sborník referátů. Kostelec nad Černými lesy, 12. února 2016. Sest. P. Martinec. Zlín, Sdružení lesních školkařů ČR: 38–41.
Primární pramen:
NÁROVEC, V., NÁROVCOVÁ, J., DUBSKÝ, M. (2017): Užitné vlastnosti lesnických pěstebních substrátů s podílem tmavé rašeliny – ohlédnutí do minulosti a shrnutí certifikované metodiky. In: Hospodaření s půdou ve školkařských provozech. Sborník příspěvků z celorepublikového semináře. Třebíč – Čikov, 14. a 15. června 2017. Sest. P. Martinec. Tečovice, Sdružení lesních školkařů ČR: 55-64. (Výstup za TA0302551)
Poznatky a zkušenosti z řešení projektu pro webové stránky připravili: Václav Nárovec, Jarmila Nárovcová a Martin Dubský
Datum poslední aktualizace stránky: 7. srpna 2020
