Výzkumné projekty a granty řešené na VS Opočno v roce 2018
Přehled výzkumných projektů a grantů aktuálně řešených na Výzkumné stanici Opočno (rok 2018).
Doplnění o další výzkumné projekty (2016) a granty nově zahajované pracovníky VS Opočno během roku 2015.
Výzkumné projekty a granty řešené na VS Opočno v roce 2014 (a starší):
Pěstební opatření pro optimalizaci souběžného plnění produkční a rekreační funkce lesa
(2014–2017; TAČR TA04021541)
J. Novák, M. Slodičák, D. Dušek, D. Kacálek
Hlavní řešitelské pracoviště: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady; VS Opočno
Další spoluřešitel projektu: Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.
Cílem projektu řešeného spolu s firmou Ostravské městské lesy a zeleň s.r.o. je jednak optimalizace druhové skladby dřevin pro dosažení vyváženého plnění produkční a rekreační funkce lesa, a jednak stanovení pěstebních postupů za účelem zmírnění působení škodlivých činitelů, minimalizace podílu nahodilých těžeb a zachování produkční a mimoprodukčních funkcí lesa. Řešení projektu bylo zahájeno 1. 7. 2014 a v první fázi bylo založeno 5 sérií experimentů v mladých porostech reprezentujících území partnera projektu. V souladu s metodikou projektu jsou dále hodnoceny dlouhodobé série s výchovou porostů v dalších oblastech ČR, které podmínkami odpovídají modelovému území. Pro šetření optimalizace rekreační funkce lesa byl zpracován a distribuován dotazník pro uživatele (návštěvníky) městského lesa.
Udržitelná produkce a hospodaření s živinami v borových a březových porostech nižších poloh
(2014–2017; TAČR TA04021532)
J. Novák, M. Slodičák, D. Dušek, D. Kacálek, J. Souček
Hlavní řešitelské pracoviště: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady; VS Opočno
Další spoluřešitel projektu: Městské lesy Hradec Králové a.s.
Cílem projektu je optimalizovat postupy hospodaření v borových a březových porostech 1. a 2. lesního vegetačního stupně s ohledem na zásoby biomasy a hlavních živin v jednotlivých komponentech lesních ekosystémů, a to jak v nadzemní biomase, tak i v kořenech a lesní půdě. Navržené nové postupy budou směřovat k využití produkčního potenciálu těchto porostů z hlediska kvantity i kvality produkce tak, aby byl minimalizován dopad těžby lesní biomasy na lesní prostředí v kontextu s trvale udržitelným lesním hospodařením. Řešení projektu bylo zahájeno 1. 7. 2014 a v první fázi byly založeny série experimentů v mladých borových a březových porostech na území partnera projektu Městské lesy Hradec Králové a.s. V souladu s metodikou projektu probíhá také odběr vzorků pro šetření biomasy nadzemní a podzemní biomasy a dále jsou vyhodnocovány dlouhodobé série s výchovou borovice a břízy založené v dalších oblastech ČR.
Pěstebně-ekologické a ekonomické optimum výchovy lesních porostů
(2012–2016; TAČR TA02021250)
J. Novák, M. Slodičák, D. Dušek
Hlavní řešitelské pracoviště: Česká zemědělská univerzita v Praze
Další spoluřešitel projektu: B.F.P., Lesy a statky Tomáše Bati, spol. s r.o.
Další spoluřešitel projektu: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady
Základním cílem projektu je najít pěstebně-ekologické a ekonomické optimum výchovy vybraných druhů lesních dřevin na lesním majetku společnosti Lesy a statky Tomáše Bati, spol. s r.o. a dále tyto poznatky zobecnit pro využití v širším (regionálním) měřítku. Dílčími cíli projektu nutnými pro dosažení cíle základního jsou pěstební a ekonomické analýzy dlouhodobých experimentů s výchovu porostů složených z pro tento podnik hospodářsky nejvýznamnějších dřevin (smrk, buk). Stejné analýzy jsou prováděny i v rámci nových experimentů založených ve vybraných porostech na území společnosti B.F.P., Lesy a statky Tomáše Bati, spol. s r.o. Výsledkem projektu budou nové modely výchovy konstruované diferencovaně v závislosti na věku, druhu dřeviny a stanovištních podmínkách, které mají předpoklad významně zvýšit ekonomický výnos z lesa, a to při dosažení všech důležitých pěstebně-biologických efektů. Tyto modely budou předány výše uvedené společnosti a zahrnuty do rámcových směrnic hospodaření do konce navrhovaného období řešení projektu (2016). Obecnější metodické přístupy vycházející z výsledků projektu budou pro širší využití v praxi dostupné prostřednictvím certifikované metodiky.
Z ČZU v Praze se na řešení projektu podílejí specialisté z Fakulty lesnické a dřevařské, katedry pěstování lesů a katedry ekonomiky a řízení lesního hospodářství (J. Remeš, V. Podrázský, K. Pulkrab) aj.
Stabilizace lesních ekosystémů vyváženým poměrem přirozené a umělé obnovy lesa
(2012-2016; KUS QJ1230330)
A. Jurásek, D. Dušek, J. Leugner, J. Nárovcová, J. Souček, O. Špulák, L. Dobrovolný, V. Hurt, V. Kupčák, A. Martiník, O. Mauer, K. Pulkrab, R. Sloup, L. Šišák
Hlavní řešitelské pracoviště: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady; VS Opočno
Další spoluřešitel projektu: Mendelova univerzita v Brně
Další spoluřešitel projektu: Česká zemědělská univerzita v Praze
Cílem řešení je výzkumně ověřit a zajistit provázané biologické, enviromentální a ekonomické podklady pro optimalizaci obnovy lesa s vyváženým podílem obnovy přirozené a umělé tak, aby byly státní správě předloženy exaktní poklady pro úpravu legislativy a dotačních pravidel na úseku obnovy lesa a současně byla zajištěna bezpečnost a úspěšnost plnění produkční a mimoprodukčních funkcí lesa. Konečným cílem je zvýšení biologické a ekonomické efektivnosti obnovy lesa a současně i zvýšení stability lesních porostů vůči klimatickým extrémům a kalamitám. Projekt řeší problematiku vztahující se ke klíčovým otázkám aktuálně diskutovaným v rámci připravované novelizace zákona o lesích a jeho prováděcích vyhlášek. Závažná rozhodnutí formou legislativních norem vyžadují komplexní informační základnu s propojením biologických, enviromentálních a ekonomických aspektů, kterou v současné době může řešení projektu vytvořit. Výstupy řešení formulované pro praxi (ČSN 48 2116, ČSN 48 2117) umožní zefektivnění obnovy lesa pro jednotlivé vlastníky, významný přínos je očekáván i v oblasti optimalizace dotačních pravidel pro obnovu lesa tak, aby byli vlastníci motivováni účinně využívat možnosti přirozené obnovy lesních dřevin včetně pionýrských. Do budoucna tak lze předpokládat významné finanční úspory jak na straně vlastníků, tak státu, a to při optimalizaci poměru přirozené a umělé obnovy lesa, zvýšení úspěšnosti umělé obnovy a tím i významném zlepšení zdravotního stavu a stability nově zakládaných lesních porostů.
Z projektu vzešlé postupy a jejich uplatnění v praxi se také promítnou do zvýšení biodiverzity lesů, a to jak na druhové, tak vnitro-druhové (genetické) úrovni. Zvýšení biodiverity se přitom nebude týkat jen lesních dřevin, ale celého spektra rostlin a živočichů.
Z MENDELU v Brně se na řešení projektu podílejí specialisté z Ústavu zakládání a pěstění lesů (O. Mauer, V. Hart, A. Martiník). Kolektiv řešitelů dále rozšiřují pracovníci ČZU v Praze (V. Kupčák, K. Pulkráb, R. Sloup, L. Šišák) aj.
Hodnocení očekávaných změn v růstu a mortalitě lesních porostů, dopadů na produkční funkci lesů ČR a návrh adaptační strategie
(2012–2016; NAZV: QJ1220316; 01/7316)
J. Novák, M. Slodičák, T. Petr, R. Marušák, P. Češka
Cílem projektu je vyhodnotit změny v růstu hlavních hospodářských dřevin ČR, určit dopady na celkovou produkci lesů (včetně ekonomického zhodnocení možných ztrát) a vypracovat doporučení pro management lesa zmírňující možný negativní vývoj. Projektem bude vyřešena kvantifikace očekávaných změn v produkci hlavních dřevin a možných změn v jejich rozšíření pro jednotlivé vegetační stupně a přírodní lesní oblasti. Část projektu, garantovaná VÚLHM, v. v. i. Strnady, je zaměřena na využití databází a na novém měření dlouhodobých ploch útvaru ekologie lesa a útvaru pěstování lesa (VS Opočno) pro účely dosažení vytýčeného cíle. V rámci řešení projektu jsou zpracovávána data o tloušťkových a výškových přírůstech, o mortalitě a uskutečněných zásazích na dlouhodobých experimentálních objektech.
Mapování stromového inventáře a hodnocení charakteru mrtvého dřeva na území PP Sítovka
(10/2014 – 02/2015; Smlouva č. 2014/1755)
J. Souček, O. Špulák
Koordinátor projektu a řešitelé: J. Souček, O. Špulák (10/2014 – 02/2015)
Cílem projektu je zmapování stromového inventáře a hodnocení charakteru rozkladu mrtvého dřeva na území PP Sítovka (8,37 ha), které je ve vlastnictví města Hradec Králové. Realizace projektu přispěje k poznání přirozených procesů v lesích nižších poloh. Zjištěné informace přispějí k environmentální osvětě městské veřejnosti o významu mrtvého dřeva v lesích a potenciálu výskytu organismů vázaných na daný charakter dřeva. Výstupy budou využívány také pro praktickou výuku žáků základních a středních škol na území města. Projekt je realizován s podporou města Hradec Králové z Fondu na podporu veřejně prospěšných projektů pro rok 2014, a to v rámci finančních příspěvků na péči o životní prostředí města a na ekologické projekty (smlouva č. 2014/1755). (Další informace o projektu …)
Optimalizace pěstebních opatření pro zvyšování biodiverzity v hospodářských lesích
(2010–2014; označ. u NAZV: QI102A085; inter. č. projektu: 01/7085)
J. Souček
Cílem projektu je získat podklady pro optimalizaci pěstebních opatření zaměřených na podporu biodiverzity hospodářských lesů. Dílčí cíl projektu řešený pracovníky ústavu je zaměřený na vyhodnocování historických úprav druhové skladby a porostní struktury maloplošnými obnovními postupy. Biometrická šetření na historických maloplošných obnovních prvcích zahrnují kvantifikaci růstu a potenciální kvality jedinců v maloplošných obnovních prvcích. Růst i kvalita jedinců v porostech přitom značně kolísá v závislosti na porostních podmínkách a konkrétního postupu hospodaření. V rámci řešení projektu byl v roce 2014 dokončován model pronikání přímého slunečního záření do lesních porostů rozpracovaných maloplošnými obnovními postupy.
Standardizované pěstební substráty pro krytokořenný sadební materiál lesních dřevin
(2013-2016; TA03020551)
V. Nárovec, J. Nárovcová, V. Černohous
Hlavní řešitelské pracoviště: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. Průhonice
Další spoluřešitel projektu: Rašelina a. s. Soběslav
Další spoluřešitel projektu: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady
Cílem projektu je navrhnout a ověřit pěstební substráty, které zajistí optimální růst krytokořenných semenáčků lesních dřevin a zároveň sníží vymývání hnojiv ze substrátu do podzemních vod. Modelové substráty budou připraveny na bázi rašeliny, pro jejich přípravu budou použity nejen různé typy rašeliny (tmavá, přechodová, světlá), ale i rašeliny těžené různými způsoby (frézováním, borkováním). Pro úpravu fyzikálních vlastností bude rašelina v substrátech doplněna komponenty (kokosová vlákna, perlit), které zvyšují vzdušnou kapacitu, a také komponenty, které zvyšují sorpci kationů (jíly, zeolity). Navržené složení pěstebních substrátů bude prověřováno na různých lokalitách v provozních podmínkách lesních provozů. V některých vegetačních pokusech se bude průběžně sledovat složení odtokových vod. Výsledky projektu budou využity při výrobě pěstebních substrátů (Rašelina, a. s. Soběslav, další profesionální výrobci, školkařské podniky, které si samy připravují pěstební substráty), při užití pěstebních substrátů (školkařské podniky) a při zadávání zakázek (školkařské podniky, státní správa, kontrolní orgány).
Popis způsobu uplatnění výsledků a relevantní trh pro uplatnění výsledků: Výsledky projektu budou již v průběhu řešení poloprovozně uplatněny v oblasti praktické přípravy rašelinových substrátů a při jejich využití k napěstování krytokořenných semenáčků lesních dřevin, dále pak na úseku kvantifikace fyzikálních a chemických vlastností substrátů a metod jejich hodnocení. Navržení a ověření metod hodnocení a spektra pěstitelských substrátů pro krytokořenné výpěstky lesních dřevin bude pro uživatele zpracováno formou certifikované metodiky a užitných vzorů. Praktické ověření substrátů bude realizováno při napěstování školkařské produkce ve vybraných provozech lesních školek.
Optimalizace systémů hnojení a hospodaření na půdách lesních školek
(2014-2017; TA04021467)
J. Nárovcová, V. Nárovec, V. Černohous, J. Součková
Hlavní řešitelské pracoviště: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady
Další spoluřešitel projektu: Lesoškolky s. r. o. Řečany nad Labem
Cílem projektu je navrhnout a ověřit postupy udržování úrodnosti půd v lesních školkách, a to jak s ohledem na trhem požadovaný sortiment prostokořenných školkařských výpěstků a jejich výsadbyschopnost a kvalitu, tak i z hlediska snižování ekologické zátěže (intenzity hnojení) na produkčních plochách obhospodařovaných pozemků. Důležitou věcnou náplní řešeného inovačního projektu je analyzovat aktuální situaci na úseku agrochemické půdní kontroly (agrochemického zkoušení půd) na pozemcích provozovatelů lesních školek a navrhnout a ověřit parametry pro využití standardních metod agrochemického zkoušení zemědělských půd, které se v ČR již dlouhodobě na zemědělském půdním fondu aplikuje (laboratorní analytické postupy metodou Mehlich III).
Produkce a užití jednoletých semenáčků listnatých dřevin výškové třídy 51-80 cm
(2012-2015; TA02020335)
J. Nárovcová, V. Nárovec, L. Němec, P. Němec
Vlastníci a správci lesních majetků při obnově lesa a při zalesňování prioritně usilují o to, aby vysazované semenáčky a sazenice lesních dřevin na obhospodařovaných pozemcích včas a s co nejmenšími ztrátami odrostly do fáze zajištěné lesní kultury a aby z hlediska druhového složení a původu vytvářely předpoklad pro naplnění všech aktuálně společností požadovaných funkcí lesa včetně zabezpečení budoucí odolnosti a stability zakládaných lesních porostů. Účinným nástrojem k dosažení takto definovaného účelu umělé obnovy lesa je nejen diferencované užití kvalitního sadebního materiálu lesních dřevin (SMLD) v konkrétních stanovištních a lesopěstebních poměrech jednotlivých lesních majetků, ale také smluvní pěstování SMLD v lesních školkách. Od pěstitelů SMLD se oprávněně očekává, že jejich školkařské výpěstky budou naplňovat jak přijaté národní standardy kvality SMLD, tak že budou smluvním pěstováním tzv. „na míru“ uspokojovat rovněž individuální požadavky uživatelů SMLD. Součástí těchto trendů je i pěstování jednoletých krytokořenných semenáčků listnatých dřevin výškové třídy 51–80 cm, která byla v roce 2012 nově zařazena do sortimentu SMLD, nabízeného v České republice podle revidovaného znění české technické normy ČSN 48 2115 Sadební materiál lesních dřevin. Výzkumné řešení zahrnuje nejdůležitější technologické aspekty pěstování tohoto specifického a nově požadovaného typu SMLD v tuzemských lesních školkách. Doporučení a návrhy metodických postupů pro jednoleté pěstování krytokořenných výpěstků listnatých druhů dřevin výškové třídy 51–80 cm vycházejí z experimentálního ověřování, které se s finanční podporou od Technologické agentury České republiky (TA ČR) uskutečnilo v letech 2012 až 2014 ve školkařském zázemí VS Opočno a ve školkařských provozech a zařízeních společnosti LESOŠKOLKY s. r. o. Řečany nad Labem. (Další podrobnosti o realizaci projektu …).
Zakládání a obnova lesa na rekultivovaných a ekologicky specifických lesních stanovištích za využití poloodrostků a odrostků nové generace
(2014-2017; TA04021671)
J. Nárovcová, V. Nárovec, V. Černohous, J. Součková
Hlavní řešitelské pracoviště: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady
Další spoluřešitel projektu: ČZU v Praze
Další spoluřešitel projektu: Dendria s. r. o. Nové Město pod Smrkem
Další spoluřešitel projektu: Ecolab Znojmo, spol. s r. o.
Další spoluřešitel projektu: Ing. Pavel Burda, Ph.D.
Další účastník projektu: Správa lesů města Tábora, s. r. o.
D0018627
Cílem projektu je stanovit a ověřit minimální počty (hustoty) sadebního materiálu kategorie poloodrostků a odrostků při jejich uplatnění k obnově lesa na rekultivovaných a ekologicky specifických lesních stanovištích, pro které současné tuzemské legislativní předpisy, vztahující se k obnově lesa a k zalesňování (vyhláška č. 139/2004 Sb.), jsou nedostatčným podkladem, neboť hospodářské praxi poskytují zavádějící údaje a umožňují velmi variabilní výklad. Vzhledem k tomu, že praktická realizace (vegetační testy a pokusy na poloprovozních plochách) projektu proběhne na degradovaných a živinami velmi chudých půdních substrátech, jsou nedílnou součástí řešení výzkumného projektu také aktivity, podporující obnovu půdní úrodnosti zájmových pozemků pomocí specifických druhů minerálních a organických hnojiv.
Technologie produkce listnatých poloodrostků a odrostků nové generace v lesních školkách a užití tohoto typu sadebního materiálu při obnově
(2012–2016; označ. u NAZV: QJ1220331; interní č. projektu: 01/7331)
P. Burda, J. Nárovcová, V. Nárovec, I. Kuneš, M. Baláš, I. Machovič
D0018626
Cílem řešení projektu je definovat zásady produkce poloodrostků a odrostků nové generace v lesních školkách, následně ověřit tuto technologii v provozních podmínkách vvybraných lesních školek, otestovat a funkčně doladit mechanizovaný způsob výsadby poloodrostků a odrostků nové generace na vhodných stanovištích a současně porovnat jej s tradiční manuální výsadbou. Produkce poloodrostků a odrostků nové generace přitom klade důraz na rozvoj kořenových systémů školkařských výpěstků, neboť požadavkem je koncentrovaný a pod rostlinu uložený kořenový systém, bohatý na jemné svazčité kořeny, které jsou je základem pro progresivní odrůstání po výsadbě na trvalé stanoviště. V roce 2014 řešitelé projektu předložili k certifikaci metodiku, která technologii pěstování listnatých poloodrostků a odrostků nové generace v lesních školkách detailně popisuje (Burda, Nárovcová, Nárovec, Kuneš, Baláš a Machovič 2014).
Lesnické a zemědělské aspekty řízení vodní komponenty v krajině
(2011-2014, NAZV č. p. QI112A174)
V. Černohous, D. Kacálek, P. Kantor, Z. Kulhavý, F. Šach
D5984
Projekt je postaven na studiu vodního režimu horských a podhorských lesních a zemědělských ekosystémů a způsobů jejich obhospodařování. Využívá soustavu dlouhodobě provozovaných experimentálních lesních pěstebně hydrologických objektů v podhorské a horské oblasti Orlických hor a objektů zemědělsko melioračních ve východních Čechách. Základní poslání projektu lze charakterizovat jako posouzení aspektů a možností obhospodařování lesní a zemědělské krajiny v horských a podhorských oblastech s cílem zmírňovat (minimalizovat) extrémní situace (přívalové srážky, dlouhodobé sucho) pro zabezpečení ochrany vodních poměrů, zajištění nezhoršování poměrů odtokových, zlepšování retenční schopnosti krajiny a ochranu kvantity a kvality v tvorbě vodních zdrojů. Konkrétně se například jedná o vypracování hydrologických bilancí pro sledované typy obhospodařování krajiny, o porovnání kvality vodní komponenty z lesního a zemědělského povodí a ověření hypotézy o existenci redistribuce vláhy v půdním profilu kořenovým systémem buku. Pro specifické typy krajin s různými požadavky na vodní režim budou formulována optima skladby zemědělských a lesních kultur.
Dalším řešeným tématem projektu v péči o krajinu jsou dopady zalesňování dříve zemědělsky využívaných půd včetně odvodnění. Vysoký podíl drenážního odvodnění v podhorských a horských oblastech otevírá potřebu formulovat kritéria vhodnosti těchto pozemků k zalesňování a zohlednit rizika předpokládaných klimatických změn jednak na vodní komponentu krajiny i na vývoj lesních porostů zakládaných v těchto polohách.
Projekt navazuje na řešené projekty NAZV 1G57016 (2005-2008) a QH92073 (2009-2011).
Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR
(2011-2014, proj. VAK evid. č. QI112A172)
M. Slodičák – koordinátor, O. Mauer, V. Podrázský, L. Šimerda, spoluřešitelé za VÚLHM, v. v. i. Strnady: J. Novák, D. Kacálek, D. Dušek, F. Beran
Douglaska tisolistá (dále DG) je v podmínkách západní a střední Evropy nejrozšířenější introdukovanou jehličnatou dřevinou. V České republice je DG v současnosti zastoupena na celkové ploše 3 800 ha, což odpovídá méně než 0,1 % podílu plochy lesů. Dlouhodobá koncepce druhové skladby uvažuje s jejím zastoupením do ca 2 %. DG je charakteristická dobrou jakostí dřeva a jeho všestranným využitím. Při vhodném způsobu pěstování lze docílit produkce cenných sortimentů. Hlavním argumentem proti zavádění DG do lesních porostů je chybějící vzájemná adaptace mezi cizokrajnou dřevinou a domácí flórou a faunou, která může vést k obtížně kontrolovatelné expanzi a potlačování domácích rostlinných společenstev a druhů. Zkušenosti v podmínkách ČR naznačují, že toto nebezpečí u douglasky nehrozí. Nicméně stále existuje potřeba získání relevantních podkladů dalším výzkumem. Jedná se především o otázky pěstování sadebního materiálu, informace o vývoji kořenového systému, o zakládání a tvorbě smíšených porostů s hlavními hospodářskými dřevinami, o výchově lesních porostů s douglaskou, o přirozené obnově této dřeviny, o jejím vlivu na prostředí lesních půd a fytocenózy a fundovanému ekonomickému vyhodnocení přínosu zvýšeného zastoupení DG v porostech. Výstupem projektu budou návrhy pěstebních postupů pro zavádění DG do lesních porostů, respektující požadavky na plnění funkcí lesa, včetně ekonomické rozvahy a minimalizace rizik plynoucích potenciálně z její introdukce.
Projekt je řešen ve spolupráci s ČZU v Praze (Fakulta lesnická a dřevařská), s Mendelovou univerzitou v Brně (Lesnická a dřevařská fakulta) a se Správou lesů Kristiny Colloredo-Mansfeldové v Opočně.
Možnosti cíleného pěstování a využití geneticky hodnotných částí populací sadebního materiálu smrku ztepilého s klimaxovou strategií růstu pro horské oblasti
(2011-2014, NAZV č. QI112A170, inter. č. 01/7170)
J. Leugner, A. Jurásek, J. Martincová, J. Bartoš, K. Matějka, V. Krpeš
Účelem projektu je významně rozšířit poznání a ověření možností zvýšení zdravotního stavu a stability nově zakládaných a stávajících mladých smrkových porostů v horských oblastech. V rámci projektu se hledají odpovědi na důležité otázky, jak lze biologicky výhodně a ekonomicky efektivně pěstovat a používat sadební materiál smrku ztepilého s dostatečným zastoupením jedinců s klimaxovou strategií růstu. Současně se projekt zaměřuje na problém, jak ve školkařských provozech připravit sadební materiál se zvýšeným podílem těchto jedinců pro rekonstrukce některých již dříve založených lesních porostů, ve kterých v současné době dochází k výraznému zhoršování zdravotního stavu. Samozřejmou součástí řešení projektu bude respektování specifika v podobě zajištění dostatečné genetické variability sadebního materiálu pro obnovu lesa v horských oblastech.
Vývoj přístroje a metodiky na kontinuální stanovení vodní hodnoty sněhu v terénu
(2010-2014, TA01020673)
A. Kulasová, O. Špulák, L. Daneš, Z. Bagal, V. Černohous, Š. Blažková, J. Souček
Výzkumný projekt je řešen ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i. (Podbabská 30, Praha 6), a firmou Ing. Libora Daneše (IČ 45839336; Masarykova 885, Roztoky). Cílem projektu je vývoj přístroje na kontinuální stanovení vodní hodnoty sněhu v terénu. Navrhovaný přístroj by měl splňovat následující kriteria: spolehlivost a dostatečná přesnost měření, snadná instalace v libovolné krajině, minimální energetická a mechanizační náročnost, možnost jednoduchého přesunu na jinou lokalitu a potenciál začlenění získávaných dat do hydrologických modelů. Jednotlivé etapy řešení zahrnují shromáždění potřebných informací o dosavadních způsobech měření sněhu, vývoj prototypů nového zařízení, zkušební provoz vybraných prototypů na výzkumných objektech se znalostí principů vývoje sněhové pokrývky, výběr konečného konstrukčního řešení přístroje a jeho otestování. Na základě získaných znalostí a zkušeností bude vypracována metodika měření vodní hodnoty sněhu včetně postupu instalace a obsluhy nově vyvinutého přístroje.
Výzkumné projekty NAZV řešené v letech 2009-2011:
Horské lesy – základní ekosystémy ovlivňující vodní bilanci, velké vody a suchá období v krajině (2009-2011, NAZV č. p. QH92073)
V. Černohous, P. Kantor, F. Šach, Z. Karl
Základní poslání projektu lze charakterizovat jako posouzení a interpretaci možností horských lesů a jejich obhospodařování s cílem ovlivňovat extrémní situace jednak v obdobích přívalových srážek, jednak v dlouhodobých bezsrážkových periodách. Projekt je postaven na studiu vodního režimu horských lesních ekosystémů a způsobů jejich obhospodařování. Předností projektu jsou dlouhodobé řady měření a vyvinuté originální metody ke sledování celkového výparu (zjišťování ET z kontinuálně sledované objemové vlhkosti v půdním profilu a z kolísání denních průtoků a hladiny podzemní vody) a upravené aplikace analýzy a hodnocení průtokových situací. Účelu projektu bude dosaženo aplikací konkrétních výsledků ze všech tří dále charakterizovaných stacionárů. Na nejstarším stacionáru Deštné se komplexně studují všechny složky vodní bilance hlavních dřevin horských poloh – smrku a buku – nepřetržitě od roku 1976. Druhý stacionár Česká Čermná slouží ke studiu svahového odtoku. Rozdíly v odtoku mezi holou sečí, clonnou sečí a dospělým smrkovým porostem se sledují od roku 1979. Třetí stacionár, malé lesní povodí U Dvou louček byl založen v r. 1991 k řešení úpravy vodního režimu půd a odtokového režimu povodí v hřebenové oblasti Orlických hor zasažené rozsáhlým odumíráním smrkových monokultur a následné přestavby lesních porostů. Na základě pokračujícího vyhodnocování dlouhodobých šetření, dále podchycujících klimatické výkyvy a jejich interakce s ekosystémy horských lesů, budou doplňovány návrhy biotechnických lesnických opatření. Cílem je směřování k maximální retardaci a retenci srážkových vod na lesních pozemcích a v daných mezích i ke zmírnění rizika povodňových situací a sucha. Projekt navazuje na dříve řešené projekty – 2 projekty GAČR (1998-2000, 2002-2004) a projekt NAZV (2005-2008).
Udržení stability a biodiverzity horských populací smrku ztepilého (2009-2011, NAZV č. p. QH920621)
A. Jurásek
Horské populace smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) vykazují v prvních letech růstu (ve školce) větší výškovou variabilitu v porovnání s populacemi z nižších poloh. V rámci předchozího výzkumu jsme ověřili, že právě jedinci s pomalejším růstem v juvenilním stádiu vykazují po výsadbě na extrémní horská stanoviště výbornou adaptabilitu a zřejmě budou tvořit klimaxovou část obnovovaných porostů. Problémem je to, že po řadu let byli právě tito jedinci ve školkách vyřazování vzhledem k svému malému vzrůstu do výmětu a v obnově lesa byli uplatňováni pouze jedinci s intenzivnějším růstem. Vyvstává tedy závažná otázka, zdali rozsáhlé plochy v horských imisních oblastech obnovované v 80. a 90. letech minulého století budou schopné odolávat extrémním horským podmínkám. Na výzkumné ploše založené před 15 lety specificky tříděným sadebním materiálem se zvláštním zřetelem na pomalu rostoucí jedince budou sledovány fyziologické, genetické a morfologické charakteristiky jedinců s různou intenzitou růstu ve školce. Cílem je posouzení významu spektra jedinců smrku ztepilého s různou intenzitou juvenilního růstu pro stabilitu a úspěšný vývoj porostů zakládaných v horských podmínkách a rizika destrukce porostů při nevhodném třídění semenáčků ve školce.
Funkční potenciál vybraných listnatých dřevin a jejich vnášení do jehličnatých porostů v Jizerských horách (2009-2011, NAZV č. p. QH92087)
I. Kuneš, D. Kacálek, V. Podrázský, O. Špulák, J. Vítámvás, V. Balcar, D. Zahradník
Řešený projekt je zaměřený na problematiku druhového obohacení lesních porostů v Jizerských horách. První část projektu je věnována zpracování a doplnění dosud nepublikovaných šetření na vybraných experimentálních výsadbách listnatých dřevin, ale rovněž na experimentálních výsadbách smrku ztepilého a pichlavého, protože právě v kulturách těchto jehličnanů se s prosadbami či podsadbami počítá. Pozornost je věnována cílené a ekologicky citlivé podpoře listnatých dřevin a rovněž jejich ochraně před nepříznivými faktory prostředí. Jsou posuzovány účinky bodové chemické meliorace na půdu i na vybrané kultury lesních dřevin. Druhá část projektu se věnuje vybraným fyziologickým veličinám a jejich použití ke stanovení aktuální kondice výsadeb například v závislosti na přihnojení. Třetí část projektu spočívá v navržení sítě stanovišť vhodných pro založení prosadbových či podsadbových center na náhorním platu hor. Ke konkrétním stanovištím bude navržen způsob realizace prosadeb či podsadeb listnatými dřevinami, případně jedlí.
Role lesních dřevin a pěstebních opatření v procesu formování půdního prostředí lesního ekosystému (2009–2011, NAZV č. p. QH91072)
M. Slodičák, J. Novák, D. Kacálek
Hromadění opadu v lesních porostech a jeho následná dekompozice je nejvýraznějším rysem růstového prostředí odlišujícím vlastnosti svrchní části půdy od srovnatelných lokalit s jiným využitím půdy než pozemky určené k plnění funkcí lesa. Lesní dřeviny tvořily v souladu s ekologickými požadavky na vlastnosti stanoviště nedotčené lesy. Později byly druhové skladby lesů v důsledku lidské činnosti významně pozměněny; nejprve těžbou a později preferencí hospodářsky nejvýznamnějších dřevin. Značná část lesů byla také změněna na zemědělsky využívanou půdu, která byla později z různých důvodů opuštěním nebo opětovným zalesněním vrácena k plnění funkcí lesa. Vzniklé, zejména smrkové monokultury jsou náchylné k různým škodám biotického i abiotického původu a z důvodu zvýšení stability a zlepšení koloběhu živin jsou přeměňovány na smíšené porosty. Ačkoliv existují práce zabývající se problematikou vlivu dřevin na půdní prostředí, existuje zde potřeba vyhodnotit poměry akumulace humusu a stavu svrchních vrstev půdy komparativní analýzou věkově a taxačně odpovídajících listnatých a jehličnatých porostů situovaných ve srovnatelných podmínkách prostředí.
Expertní a poradenská činnost u VLS ČR, s. p. – Divize Horní Planá
Část A. – Pěstování lesa (2008-2011, SOD O31/2008)
A. Jurásek, J. Novák
Na základě uzavřené smlouvy o dílo probíhá od roku 2008 expertní a poradenská činnost pro VLS ČR, s.p., přičemž pracovníci Výzkumné stanice Opočno garantují část zaměřenou na problematiku pěstování lesa. Těžištěm tohoto dílčího projektu jsou tři výzkumné a demonstrační plochy založené ve výcvikovém prostoru Boletice. Výzkum je zaměřen na témata spojená se zalesňováním velkoplošných kalamitních holin (použití různých typů sadebního materiálu, mykorrhizního preparátu, plastových chráničů, přímých výsevů a sukcese přípravných dřevin). Součástí projektu je i analýza výchozích půdních poměrů jednak na kalamitních holinách v porovnání se stávajícími porosty a jednak pod současnými porosty náhradních dřevin. Na výzkumných plochách bude po zalesnění také periodicky sledována akumulace biomasy a koloběhu hlavních živin.
Výzkumné záměry ministerstva zemědělství z období let 2004-2014:
Stabilizace a rozvoj funkcí lesa v měnících se podmínkách prostředí (2014 – 2017)
Ústavní výzkumný projekt (zkr. ÚVP) s názvem „Stabilizace a rozvoj funkcí lesa v měnících se podmínkách prostředí“ (hlavní koordinátor projektu: doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc.) je realizační formou institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MZe ČR (Rozhodnutí č. RO0114 – č.j. 8653/2014- MZE-17011). Cílem ústavního výzkumného projektu, jehož řešení započalo na Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady v lednu 2014, je získat nové vědecké poznatky a integrovat je při naplňování strategických cílů lesního hospodářství. Kolektiv pracovníků Výzkumné stanice Opočno se podílí na řešení dvou dílčích výzkumných projektů (zkr. DVP) ústavního výzkumného projektu, a to DVP 5 – Optimalizace obnovy lesa a zalesňování v měnících se podmínkách prostředí (koordinátor: J. Leugner; zástupce koordinátora: A. Jurásek) a DVP 6 – Optimalizace pěstebních opatření pro plnění funkcí lesa v měnících se podmínkách prostředí (koordinátor: J. Novák; zástupce koordinátora: M. Slodičák).
Stabilizace funkcí lesa v antropogenně narušených a měnících se podmínkách prostředí (2009-2013)
Cílem výzkumného záměru jako celku je získat nové vědecké poznatky a integrovat je při naplňování strategických cílů lesního hospodářství. Jedná se zejména o zlepšení životaschopnosti lesů dále propracovaným, trvale udržitelným obhospodařováním lesů, udržením a vhodným zvýšením biodiverzity, zachováním a posílením funkcí lesa a podporou adaptace lesa na možné změny prostředí.
Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se podmínkách prostředí (2004-2008)
V rámci výzkumného záměru byla řešena problematika stabilizace a trvalé udržitelnosti lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se podmínkách prostředí. Systémové pojetí tohoto záměru zahrnovalo monitorování zdravotního stavu lesů a prostředí, studium vlivu biotických faktorů na funkce lesa a na ně systémově navazující výzkum a optimalizace biotechnických a pěstebních opatření, obnovy a výchovy lesa.
Pověření k poradenské činnosti v oboru lesního školkařství a zalesňování (do r. 2011):
Expertní a poradenská činnost v oboru lesního školkařství a zalesňování (1995-2011)
Jedná se o tradiční službu vlastníkům a správcům lesa, která má napomoci k tomu, aby byl v tuzemských lesních školkách produkován a uživatelům v ČR nabízen pouze standardní sadební materiál, jenž splňuje všechny požadavky vyhlášky č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin.
Informace o výzkumných projektech excerpoval a pro webovou stránku připravil: Václav Nárovec
Datum poslední revize stránky: 16. července 2019