Prostokořenné poloodrostky listnatých dřevin (rekapitulace výzkumu z let 2012-2017)

PROSTOKOŘENNÉ POLOODROSTKY LISTNATÝCH DŘEVIN – vybrané literární prameny a elektronické zdroje

Autoři:

Václav Nárovec, Jarmila Nárovcová, Pavel Burda, Ivo Machovič

Úvodem

Příspěvek je rešerší z úzkého okruhu vybraných domácích informačních a literárních zdrojů, týkajících se pěstování a užití prostokořenných poloodrostků lesnicky využívaných druhů listnatých dřevin. Problematika uplatnění této specifické subkategorie sadebního materiálu lesních dřevin (SMLD) při zakládání lesních porostů byla v letech 2014–2017 ústředním námětem výzkumného projektu Zakládání a obnova lesa na rekultivovaných a ekologicky specifických lesních stanovištích za využití poloodrostků a odrostků nové generace (TA04021671), finančně podporovaného Technologickou agenturou České republiky (TA ČR). Koordinačním pracovištěm uvedeného projektu byla Výzkumná stanice Opočno. Řešitelský tým pro dané výzkumné zadání tvořili Martin Baláš, Pavel Burda, Ivan Kuneš, Ivo Machovič, Vlastimil Martinů, Jarmila Nárovcová (hlavní koordinátorka), Václav Nárovec a Ladislav Šimerda. Předkládaná rešerše literárních pramenů je zaměřena především na publikace (projektové výsledky) autorů z okruhu tohoto kolektivu. Doplněna je i některými relevantními staršími poznatky a publikovanými zkušenostmi od autorů z lesnické praxe (jde např. o referáty ze seminářů profesního sdružení lesních školkařů, které se uskutečnily v roce 1998 a 2008) a rovněž také od pracovníků univerzit a vědecko-akademické sféry.

Názvoslovné členění

Podle nynějších ustanovení české technické normy ČSN 48 2115 Sadební materiál lesních dřevin (normu kompletovali Jurásek, Mauer, Nárovcová a Nárovec v roce 2012) je k zařazení do subkategorie poloodrostků nezbytné, aby byl SMLD ve školkách pěstován dvojnásobným školkováním, podřezáváním kořenů nebo přesazením do obalu, popřípadě různou kombinací nejméně dvou z uvedených tří dílčích pěstebních způsobů úprav kořenového systému rostlin. Druhou podmínkou pro toto označení je, aby výpěstek dosahoval výšku (délku) nadzemní části od 51 do 120 cm u jehličnatých druhů dřevin a nejméně 81 a více cm u listnáčů. Dosáhne-li uvedeným způsobem pěstovaný SMLD (tj. minimálně s dvojím přímým zásahem do vývoje kořenového systému rostlin) výšku nadzemní části v intervalu od 121 do 250 cm, označuje se ve školkách taková produkce již jako odrostky. U nich citovaná česká technická normy výslovně vyžaduje také tvarování koruny řezem.

Před rokem 2012 se označení poloodrostky a odrostky užívalo i pro semenáčky a sazenice lesních dřevin, pokud dosahovaly příslušné výšky nadzemní části. Vycházelo se přitom ale z jiných názvoslovných soustav a norem (československá státní norma ČSN 48 1122; oborová norma ON 48 0002 aj.), což může být dodnes zdrojem dílčích nedorozumění a nepřesností při označování kategorií školkařských výpěstků v lesnickém provozu (podrobnost např. Jurásek 2015, 2016).

Soudobá metodická doporučení a závazná pravidla pro zakládání a pěstování lesů, zejména pak nová česká technická norma ČSN 48 2116 Umělá obnova lesa a zalesňování z roku 2015 (Mauer a Jurásek 2015, tam ustanovení článku 7.5) jako nosnou (všeobecnou) roli pro školkařské výpěstky kategorie poloodrostků spatřují ve vylepšování zakládaných lesních kultur, popř. ve využití k zakládání lesů na specifických stanovištích (blíže např. Baláš et al. 2018a, 2018b). Citovaná norma z roku 2015 také do lesnického názvosloví nově zavádí označení poloodrostky a odrostky vypěstované s koncentrovaným kořenovým systémem. Jedná se o dílčí technologicky podmíněnou subkategorii pro takové poloodrostky a odrostky, u kterých byl jejich kořenový systém v průběhu pěstování ve školkách záměrně upravován tak, aby kořeny finálně vytvářely soustavu (zaujímaly prostor) co nejmenších rozměrů a přitom aby splňovaly standardní (normou ČSN 48 2115 požadovaná) morfologická kritéria kvality SMLD.

Výchozí práce z období 70. a 80. let minulého století

Technologické detaily pěstování prostokořenných poloodrostků vybraných druhů dřevin (duby, buk lesní, smrky, břízy) v lesních školkách přiblížil formou metodické příručky například již Dušek (1984). Reagoval tak na tehdejší resortní koncepci (účelovou publikaci) „Diferencované způsoby hospodaření v lesích ČSR“ z roku 1981, která v poměrech probíhající imisní kalamity předpokládala užívání nemalého podílu SMLD kategorie poloodrostků a odrostků (zkr. PPO) při obnovách kalamitních holin (tamtéž, s. 7). Plánovalo se uplatnění PPO v množství až několika jednotek milionů kusů SMLD ročně (detailně např. Lokvenc 1978). Mimo využití PPO pro vylepšování a k doplňování kultur se také kalkulovalo s přednostním uplatňováním poloodrostků a odrostků k zalesňování na silně zabuřenělých lokalitách v hospodářských souborech s ekologickou funkcí protierozní a na pozemcích v ochranných pásmech vodních zdrojů. K naplnění těchto výchozích množstevních (statisícových až milionových) a dalších prognóz (Jakš 1977, s. 51), zaměřených na očekávaný sortiment, výrobu a spotřebu PPO, ovšem nikdy později nedošlo, neboť v 80. letech u jednotlivých podniků státních lesů nově budované centralizované školkařské provozy pro celou řadu jiných priorit a provozních problémů zpravidla pěstování PPO ani nezaváděly (situace v této etapě budování lesního školkařství blíže rozvádějí příspěvky zástupců provozních jednotek podniků státních lesů v seriálu článků o tuzemských velkoškolkách, který v průběhu roku 1989 vycházel na stránkách měsíčníku Lesnická práce).

Práce prezentované na školkařských seminářích v roce 1998 a 2008

Pozdější oživení zájmu transformovaného lesního hospodářství a školkařství o pěstování a užívání PPO především v jihočeském regionu dokládají příspěvky (Jůza 1998; Kotek 1998), které odezněly na celostátním semináři „Poloodrostky a odrostky lesních dřevin“. Ten se konal dne 6. 10. 1998 v Budišově u Třebíče. Oblastní inspektorát Lesů České republiky ve Zlíně vydal z této akce pro potřeby České lesnické společnosti stejnojmenný sborník (ISBN 80-02-01236-4). Lze si jej pro hlubší studium vypůjčit kupříkladu v knihovně ÚZPI (Ústav zemědělských a potravinářských informací; www.uzpi.cz), kde jej mají pod signaturou D 87.726. Popisem biologických a technických aspektů technologie PPO do sborníku svými referáty přispěli specialisté z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Ústřední příspěvek (Mauer 1998) návazně ve zkrácené podobě publikovala také redakce Lesnické práce (viz Redakce LP 1999). Neruda (1998a) na semináři přednášel o výsledcích řešení projektu č. 504/95/1205, který v letech 1995–1997 podpořila Grantová agentura České republiky (detaily Neruda 1998b; Neruda a Navrátil 1998). Výzkumný úkol se orientoval přednostně na technizaci (mechanizační prostředky a postupy) pro produkci a výsadby SMLD větších dimenzí (Neruda 1999). O zalesňování silným sadebním materiálem s využitím plastových chráničů na semináři referovali rovněž Martincová a Jurásek (1998).

Když poté s odstupem 10 let pořádalo Sdružení lesních školkařů České republiky (SLŠ ČR) v lesních školkách v Sepekově seminář „Pěstování poloodrostků a odrostků sadebního materiálu lesních dřevin v lesních školkách“ (konal se dne 5. června 2008; SLŠ ČR vydalo z této spolkové akce stejnojmenný sborník, který sestavoval Ing. Vladimír Foltánek), bylo možné se v rámci terénních ukázek a plenárních přednášek zorientovat a přesvědčit, jakými inovacemi se technický a technologický vývoj při pěstování PPO začal nově ubírat (Burda 2008). Nárovcová (2008) zde upřesnila postupy posuzování morfologické kvality PPO. Hlavním vystoupením na tomto semináři byla přednáška prof. Ing. Oldřicha Mauera, DrSc., který komplexně zhodnotil význam PPO, všestranně shrnul zásady jejich pěstování ve školkách a jednoznačně vymezil potenciální možnosti uplatnění PPO k výsadbám (Mauer 2008). Dochází stejně jako již např. Peřina (1969), Dušek (1984) a jiní badatelé či praktičtí pěstitelé lesa k závěru, že používání listnatých poloodrostků a odrostků může být v některých specifických případech vhodným doplňkem obnovy lesa, avšak že nemůže být univerzálně (a nekriticky) aplikováno ve všech stanovištních a provozních podmínkách (Mauer 2018).

Poloodrostky a odrostky nové generace

V lesních školkách v Sepekově (majitel: Ing. Pavel Burda, Ph.D.) byla následně spoluprací vědecko-výzkumných organizací (Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti – Výzkumná stanice Opočno) s aplikační sférou (v rámci výzkumného projektu QJ1220331 Technologie produkce listnatých poloodrostků a odrostků nové generace v lesních školkách a užití tohoto typu sadebního materiálu při obnově lesa, který prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum v letech 2012–2016 finančně podpořilo Ministerstvo zemědělství ČR) rozvíjena technologie pěstování PPO vybraných druhů listnatých dřevin na minerálních půdách, a to výhradně kombinací školkování s předchozím podřezáváním kořenů.

Technologii lze obecně interpretovat pěstebním vzorcem 1–1+2 (alternativně u některých dřevin 1–1+1; u buku někdy také 1–1+3). Jejím základem je individuální (ruční) redukce kořenových systémů při přesazování (školkování) až na 50 % původního množství (objemu) spolu se zkrácením délky kůlového kořene a s redukcí délky všech kořenů nižších řádů (včetně panoh po podřezávání) na rozměr, odpovídající zvolenému způsobu přípravy výsadbových jamek (blíže Burda 2008; souborně Burda et al. 2015). Největší podobnost finálních produktů by při vzájemném porovnávání vůči výpěstkům zahradnických (okrasných) školek (viz ustanovení ČSN 46 4902-1 Výpěstky okrasných dřevin – Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti) asi náležela tvarům stromovitě rostoucích listnatých dřevin, které se u okrasné produkce označují jako špičáky (cf. Obdržálek a Valný 2003; Mauer 2008; Nárovcová 2008).

Aktérům uvedeného výzkumného a realizačního projektu se podařilo zavést do praxe technologii, která produkuje prostokořenné školkařské výpěstky dimenzí poloodrostků a odrostků, jejichž kořenová soustava je zkoncentrována v prostoru (do boční vzdálenosti) nejvýše 10 cm od osy kmínku a do hloubky (podle druhu dřeviny) cca 26 až 34 cm (detaily Burda 2009; Burda et al. 2015, 2017 aj.). Lze je efektivně (ekonomicky, technologicky i biologicky adekvátně) vysazovat do výsadbových jamek (otvorů), hloubených přenosnými nebo nesenými motorovými jamkovači za využití spirálových zemních vrtáků s dodatečnou úpravou proti nežádoucímu ohlazování bočních stěn (Nárovcová a Kuneš 2014; Nárovcová 2016; Nárovcová a Baláš 2017; Baláš et al. 2018a, 2018b).

Jako produktové vymezení a odlišení se od jiných technologických subtypů a variant produktů v sortimentu PPO začali autoři inovací (nejprve Kuneš et al. 2011; poté Nárovcová 2013 a definitivně Burda et al. 2015) používat pro své výpěstky efemérní (pomíjivé) označení poloodrostky a odrostky „nové generace“ (ve zkratce PONG). V souvislosti s terminologií, kterou v roce 2015 nově zavedla česká technická norma ČSN 48 2116 Umělá obnova lesa a zalesňování, je možné výpěstky typu PONG řadit do subkategorie poloodrostky a odrostky vypěstované s koncentrovaným kořenovým systémem (Burda et al. 2017; Nárovcová et al. 2018a, 2018b; Nárovec et al. 2018).

Citovaná literatura

Baláš M., Nárovcová J., Nárovec V., Kuneš I., Burda P., Machovič I., Martinů V. 2018a. Postupy pro zalesňování degradovaných a rekultivovaných stanovišť s využitím poloodrostků a odrostků nové generace. Certifikovaná metodika. 1. vydání. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 75 s. – Lesnický průvodce 1/2018.

Baláš M., Nárovcová J., Kuneš I., Nárovec V., Burda P., Machovič I., Šimerda L. 2018b. Použití listnatých poloodrostků a odrostků nové generace v lesnictví. Certifikovaná metodika. 1. vydání. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 59 s. – Lesnický průvodce 2/2018.

Burda P. 2008. Zkušenosti s pěstováním a uplatněním poloodrostků a odrostků produkovaných v soukromé lesní školce. In: Foltánek V. (ed.): Pěstování poloodrostků a odrostků sadebního materiálu lesních dřevin v lesních školkách. Sborník referátů z terénního semináře. Sepekov, 5. června 2008. Brno, Tribun EU: 22–24.

Burda P. 2009. Ověření pěstebních postupů a využití školkařských technologií při pěstování sadebního materiálu lesních dřevin a posouzení kvality vyprodukovaného materiálu. [Disertační práce]. Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze: 90 s.

Burda P., Nárovcová J., Nárovec V. 2017. Zakládání a obnova lesa za využití poloodrostků a odrostků listnatých dřevin je nadále aktuální téma – vybrané literární prameny a elektronické zdroje. In: Martinec P. (ed.): Hospodaření s půdou ve školkařských provozech. Sborník příspěvků z celorepublikového semináře. Třebíč a Čikov, 14. a 15. června 2017. Tečovice, Sdružení lesních školkařů ČR: 65–69.

Burda P., Nárovcová J., Nárovec V., Kuneš I., Baláš M., Machovič I. 2015. Technologie pěstování listnatých poloodrostků a odrostků nové generace v lesních školkách. Certifikovaná metodika. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 56 s. – Lesnický průvodce 3/2015.

Dušek V. 1984. Pěstování prostokořenných poloodrostků. 1. vydání. Jíloviště-Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 27 s. – Lesnický průvodce 1/1984.

Jakš F. 1977. Rozvoj lesů ČSR do roku 1990. 1. vydání. Praha, Státní zemědělské nakladatelství: 101 s.

Jurásek A. 2015. Sazenice, nebo sadební materiál? Lesnická práce, 94 (10): 684–685.

Jurásek A. 2016. Semenáčky nebo sazenice? In: Draštík P. & Češka P. (eds.): Semenáček nebo sazenice? Problém listnatého krytokořenného sadebního materiálu. Sborník příspěvků. Brandýs nad Labem, 5. října 2016. Praha, Česká lesnická společnost: 21–24.

Jurásek A., Mauer O., Nárovcová J., Nárovec, V. 2012. ČSN 48 2115. Sadební materiál lesních dřevin. Úplná revize normy. Praha, Vydavatelství ÚNMZ: 24 s.

Jůza M. 1998. Zkušenosti z Třeboňska. In: Cafourek J. & Klečka S. (eds.): Poloodrostky a odrostky lesních dřevin. Sborník referátů. Budišov u Třebíče, 6. 10. 1998. Zlín, Lesy České republiky – Oblastní inspektorát: 28–33. [Depon in knihovna ÚZPI pod signaturou D 87.726].

Kotek K. 1998. Výsadba poloodrostků a odrostků na školním polesí Hůrka. In: Cafourek J. & Klečka S. (eds.): Poloodrostky a odrostky lesních dřevin. Sborník referátů. Budišov u Třebíče, 6. 10. 1998. Zlín, Lesy České republiky – Oblastní inspektorát: 41–45.

Kuneš I., Baláš M., Millerová K., Balcar V. 2011. Vnášení listnaté příměsi a jedle do jehličnatých porostů Jizerských hor. Certifikovaná metodika. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 36 s. – Lesnický průvodce 9/2011.

Martincová J., Jurásek A. 1998. Zalesňování silným sadebním materiálem s využitím plastových chráničů. In: Cafourek J. & Klečka S. (eds.): Poloodrostky a odrostky lesních dřevin. Sborník referátů. Budišov u Třebíče, 6. 10. 1998. Zlín, Lesy České republiky – Oblastní inspektorát: 34–40.

Mauer O. 1998. Zásady pěstování a užití poloodrostků a odrostků. In: Cafourek J. & Klečka S. (eds.): Poloodrostky a odrostky lesních dřevin. Sborník referátů. Budišov u Třebíče, 6. 10. 1998. Zlín, Lesy České republiky – Oblastní inspektorát: 1–17.

Mauer O. 2008. Pěstování poloodrostků a odrostků (význam, zásady pěstování, určení k výsadbě). In: Foltánek V. (ed.): Pěstování poloodrostků a odrostků sadebního materiálu lesních dřevin v lesních školkách. Sborník referátů z terénního semináře. Sepekov, 5. června 2008. Brno, Tribun EU: 6–21.

Mauer O. 2018. Zalesňovat, nebo ponechat sukcesi? Lesnická práce, 97 (11): 824–826.

Mauer O., Jurásek A. 2015. ČSN 48 2116. Umělá obnova a zalesňování. Česká technická norma. Praha, Vydavatelství ÚNMZ: 21 s.

Nárovcová J. 2008. Kvalitativní znaky poloodrostků a odrostků. In: Foltánek V. (ed.): Pěstování poloodrostků a odrostků sadebního materiálu lesních dřevin v lesních školkách. Sborník referátů z terénního semináře. Sepekov, 5. června 2008. Brno, Tribun EU: 25–32.

Nárovcová J. 2013. Poloodrostky a odrostky nové generace. In: Novák J., Slodičák M., Kacálek D. & Dušek D. (eds.): Aktuální problémy pěstování lesa. Sborník přednášek odborného semináře. Opočno, 28. 11. 2013. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 9–11.

Nárovcová J. 2016. Růst jednoletých krytokořenných semenáčků výškové třídy 51–80 cm v období 3 roky po výsadbě. Zprávy lesnického výzkumu, 61 (4): 290–297.

Nárovcová J., Baláš M. 2017. Výsadby listnatých poloodrostků a odrostků pomocí přenosného motorového jamkovače. In: Sušková M. (ed.): Lesné semenárstvo, škôlkarstvo a umelá obnova lesa 2017. Zborník príspevkov. Liptovský Ján, 20. a 21. júna 2017. Snina, Združenie lesných škôlkarov Slovenskej republiky: nestránkováno.

Nárovcová J., Baláš M., Burda P., Kuneš I., Machovič I. 2018a. Zásady správné provozní praxe při pěstování poloodrostků a odrostků nové generace a při jejich užití k zakládání lesů. In: Martinec P. (ed.): Moderní školkařské technologie a jejich využití v lesnictví. III. Současné trendy v umělé obnově lesa. Sborník příspěvků. Hlubočky-Hrubá Voda, 29. – 30. 5. 2018. Tečovice, Sdružení lesních školkařů ČR: 42–53.

Nárovcová J., Baláš M., Burda P., Kuneš I., Machovič I. 2018b. Zkušenosti s motomanuálními výsadbami listnatých poloodrostků nové generace. In: Martinec P. (ed.): Moderní školkařské technologie a jejich využití v lesnictví. III. Současné trendy v umělé obnově lesa. Sborník příspěvků. Hlubočky-Hrubá Voda, 29. – 30. 5. 2018. Tečovice, Sdružení lesních školkařů ČR: 36–41.

Nárovcová J., Kuneš I. 2014. Půdní vrták, zamezující ohlazování stěn sadebních jamek. Užitný vzor č. CZ 26570 U1 zapsaný ÚPV dne 6. března 2014. Praha, Úřad průmyslového vlastnictví. [Majitelé duševního vlastnictví: VÚLHM, v. v. i. Jíloviště; ČZU v Praze].

Nárovec V., Nárovcová J., Burda P., Machovič I. 2018. Předpoklady a příklady úspěšné obnovy lesa za využití poloodrostků a odrostků listnatých dřevin – vybrané literární prameny a elektronické zdroje. In: Martinec P. (ed.): Moderní školkařské technologie a jejich využití v lesnictví. III. Současné trendy v umělé obnově lesa. Sborník příspěvků. Hlubočky-Hrubá Voda, 29. – 30. 5. 2018. Tečovice, Sdružení lesních školkařů ČR: 54–65.

Neruda J. 1998a. Technické prostředky pro pěstování poloodrostků lesních dřevin. In: Cafourek J. & Klečka S. (eds.): Poloodrostky a odrostky lesních dřevin. Sborník referátů. Budišov u Třebíče, 6. 10. 1998. Zlín, Lesy České republiky – Oblastní inspektorát: 18–27.

Neruda J. 1998b. Technika a technologie řešení výsadby a výroby vyspělého sadebního materiálu lesních dřevin. [Závěrečná zpráva o řešení grantového projektu č. 504/95/1205, podporovaného od GA ČR a řešeného v letech 1995–1997]. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně: 110 s.

Neruda J. 1999. Technika pro produkci a výsadbu velkého sadebního materiálu lesních dřevin. Journal of Forest Science, 45 (1): 2–15.

Neruda J., Navrátil S. 1998. Technizace produkce a výsadby sadebního materiálu větších dimenzí. Lesnická práce, 77 (1): 14–15.

Obdržálek J., Valný P. 2003. Jakostní ukazatele školkařských výpěstků využitelných pro krajinotvorné programy. In: Tábor I. a kol. (eds.): Metodické podklady pro navrhování a realizaci výsadbových opatření v rámci krajinotvorných programů. Průhonice, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví: 23–38.

Peřina V. 1969. Příspěvek k používání listnatých odrostků. Lesnická práce, 48 (4): 171–176.

Redakce LP [ex Mauer O.] 1999. Pěstování poloodrostků listnatých dřevin. Lesnická práce, 78 (2): 66–69.

Doporučená literatura

Balcar V., Špulák O., Kacálek D., Kuneš I. 2011. Obnova lesa ve vyšších horských polohách postihovaných extrémními mrazovými stresy. Certifikovaná metodika. 1. vydání. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 36 s. – Lesnický průvodce 1/2011.

Baláš M., Kuneš I., Koňasová T, Millerová K. 2011. Vitalita výsadeb listnatých odrostků v podmínkách Jizerských hor. In: Kacálek D. et al. (eds.): Stabilizace funkcí lesa v antropogenně narušených a měnících se podmínkách prostředí. 12. mezinárodní symposium věnované diskuzi otázek pěstování lesů. Opočno, 28. – 29. 6. 2011. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 55–67. – Proceedings of Central European Silviculture.

Baláš M., Kuneš I., Šrenk M., Koňasová T. 2011. Časová a pracovní náročnost výsadby prostokořenných odrostků listnatých dřevin v horských polohách. Zprávy lesnického výzkumu, 56: 235–243.

Baláš M., Kuneš I., Nárovcová J. 2016. Zkušenosti s použitím přenosného motorového jamkovače při zakládání lesa. Zprávy lesnického výzkumu, 61 (4): 262–270.

Balaš M., Kuneš I., Nárovcová J., Trlicová M. 2012. Časová náročnost mechanizované výsadby listnatých odrostků na písčitých stanovištích nižších poloh. In: Saniga M., Kucbel S. & Jaroviar P. (eds.): Pestovanie lesa v strednej Európe. Zborník vedeckých prác na tému… Zvolen, 2. – 4. júl 2012. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene: 223–232.

Burda P. 2017. Využití ručních jamkovačů při obnově lesa. Praktická příručka pro vlastníky a správce lesa. Milevsko, vlastním nákladem Ing. Pavel Burda, Ph.D. – Lesní školky: nestránkováno.

Burda P., Nárovcová J. 2009. Ověřování technologie pěstování poloodrostků a odrostků v lesních školkách. Zprávy lesnického výzkumu, 54 (2): 92–98.

Burda P., Nárovcová J., Nárovec V., Kuneš I., Baláš M., Machovič I. 2015. Technology for production of new generation semi-saplings and saplings of broadleaves in forest nurseries – summary of certified methodology. In: Houšková K. & Černý J. (eds.): Proceedings of Central European Silviculture. Křtiny, 2. až 4. září 2015. Brno, Mendelova univerzita v Brně: 9–18.

Burda P., Nárovcová J., Šimerda L. 2016. Praktická doporučení při umělé obnově lesa prostokořenným sadebním materiálem. Milevsko, vlastním nákladem Ing. Pavel Burda, Ph.D. – Lesní školky: 22 s.

Kuneš I., Baláš M., Burda P. 2015. Odrostky jeřábu ptačího na extrémním horském stanovišti po sedmi letech od výsadby. In: Štefančík I. & Bednárová D. (eds.): Aktuálne problémy v zakladaní a pestovaní lesa. Liptovský Mikuláš, 5. – 6. októbra 2015. Zvolen, Národné lesnícke centrum: 56–64.

Kuneš I., Baláš M., Zahradník D., Nováková O., Gallo J., Nárovcová J., Drury M. 2014. Role of planting stock size and fertilizing in initial growth performance of rowan (Sorbus aucuparia L.) reforestation in a mountain frost hollow. Forest Systems, 23 (2): 273–287.

Mauer O. 2016. Inovace a nové směry budoucího vývoje obnovy lesa. In: Lenoch J. (ed.): Quo vadis lesnictví? II. Kam kráčí obnova a výchova lesních porostů? Sborník příspěvků. Brno, 20. října 2016. Česká lesnická společnost při Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně: 16–21.

Mauer O., Houšková K. 2015. Inovace a nové směry vývoje lesního školkařství v České republice. In: Lenoch J. (ed.): Quo vadis lesnictví? I. Kam kráčí lesní semenářství a školkařství? Sborník příspěvků. Brno, 15. 10. 2015. Česká lesnická společnost při Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně: 72–77.

Nárovec V. 2016. Doporučení pro výběr půd k pěstování prostokořenných poloodrostků a odrostků nové generace v lesních školkách. In: Martinec P. (ed.): Moderní školkařské technologie a jejich využití v lesnictví. II. Intenzifikační opatření v lesních školkách. Sborník příspěvků. Řečany nad Labem, 6. 9. 2016. Tečovice, Sdružení lesních školkařů ČR: 37–42.

Souček J., Kriegel H., Nárovec V., Šach F. 2010. Obnova lesa na lokalitách ohrožených introskeletovou erozí. Recenzovaná metodika. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 35 s. – Lesnický průvodce 2/2010.

Souček J., Špulák O., Leugner J., Pulkrab K., Sloup R., Jurásek A., Martiník A. 2016. Dvoufázová obnova lesa na kalamitních holinách s využitím přípravných dřevin. Certifikovaná metodika. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: 35 s. – Lesnický průvodce 10/2016.

Jiné dostupné elektronické zdroje

Elektronické verze publikovaných (uplatněných) certifikovaných metodik a jiných literárních pramenů k dané problematice uvádějí např. tyto webové stránky řešitelů [cit. 17-07-2019]:

https://www.vulhm.cz/o-ustavu/seznam-utvaru/pestovani-lesa-vs-opocno/zkusebni-laborator-c-1175-2-skolkarska-kontrola/realizacni-vystupy-pracovniku-laboratore-1175-2/

http://www.vulhmop.cz/download/metodiky/PONG_2017_08.pdf

http://www.vulhmop.cz/download/metodiky/PONG_2017_09.pdf

http://www.listnace.cz/index.php?akce=publikace

https://www.vulhm.cz/o-ustavu/seznam-utvaru/pestovani-lesa-vs-opocno/knihovna-utvaru-pestovani-lesa-vs-opocno/vystupy-projektu-ta04021671-ta-cr/

https://www.vulhm.cz/vystupy-projektu-qj1220331-nazv-kus/

https://www.vulhm.cz/aktivity/vydavatelska-cinnost/lesnicky-pruvodce/

Dedikace

Výsledek vznikl v roce 2019 za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0118. Východiskem pro zpracování příspěvku byly dílčí aktivity a poznatky předchozího výzkumného projektu „Zakládání a obnova lesa na rekultivovaných a ekologicky specifických lesních stanovištích za využití poloodrostků a odrostků nové generace“ (TA04021671), který v rámci 4. veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA podpořila a finančně zabezpečila Technologická agentura České republiky. Řešení uvedeného projektu započalo v červenci 2014 a bylo ukončeno v prosinci 2017. Podíleli se na něm tito klíčoví řešitelé výzkumného týmu: Martin Baláš, Pavel Burda, Ivan Kuneš, Ivo Machovič, Vlastimil Martinů, Jarmila Nárovcová, Václav Nárovec a Ladislav Šimerda.

Adresy autorů

Ing. Václav Nárovec, CSc.; Ing. Jarmila Nárovcová, Ph.D.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. – Výzkumná stanice Opočno; Na Olivě č. 550, 517 73 Opočno

e-mail: narovec@vulhm.opocno.cz; narovcova@vulhmop.cz;

Ing. Pavel Burda, Ph.D.; Hajda 1455, 399 01 Milevsko

e-mail: info@pavelburda.cz

Ing. Ivo Machovič; Dendria s. r. o.; Březová 1307, 464 01 Frýdlant

e-mail: info@dendria.cz

Informace o listnatých prostokořenných výpěstcích subkategorie poloodrostky připravili: Václav Nárovec; Jarmila Nárovcová; Pavel Burda; Ivo Machovič

Poprvé publikováno dne: 22. ledna 2019

Datum poslední aktualizace stránky: 13. srpna 2019